Porod bolí. Jakože fakt??

Která těhotná žena v dnešní době internetu nesbírá informace o tom, jaký vlastně ten porod je?! Z různých článků a diskuzí zjistíte buď to, že je porod příšerný, ale přežije to každá, tak proč ne zrovna vy. A to dítě za to stojí, když vám ho pak dají do náruče, zapomenete na všechnu tu bolest. Nebo naopak nabydete dojmu, že když všemu necháte volný průběh bez zbytečných zásahů doktorů, budete mít s sebou dulu, éterické oleje a podmanivou hudbu, zažijete “jemné zrození”, užijete si to a prožijete neopakovatelný zážitek. Po mých dvou zkušenostech, kdy všechno bylo nakonec jinak, než si člověk vysnil a naplánoval, bych asi raději řekla, nic nečtěte, nic si nepředstavujte, ono to prostě přijde a nějak to bude…

Vánoční dárky pro 3+

S miminem nemám moc času na rozepisování, a tak to dnes vezmu trochu zhurta – prostě vám sem nahážu tipy na dárky, které mě zaujaly a rozhodla jsem se jimi podarovat naši dceru. Třeba vás něco z toho také zaujme ;-)

1. Knihy – co by to bylo za Vánoce nebo narozeniny, kdyby chyběly knížky. Tentokrát jsem vsadila na dceřin zájem o tělo, doktory a podobné a vybrala následující dvě knihy:

• Jak funguje lidské tělo – nakladatelství Svojtka. Knih o lidském těle je na trhu velká spousta, tuto jsem vybrala, protože dcera miluje knížky s okénky, a taky mi přišla přiměřená věku – není tam zbytečně moc textu, ani asi není zbytečně podrobná. Opět máme období, kdy doma moc nečteme (dcera nechce), takže tuto si třeba bude ráda prohlížet i sama.

• První otázky a odpovědi - Co jsou to bacily? – nakladatelství Svojtka. Možná je tahle knížka pro leckterého tříleťáka už moc jednoduchá, ale věřím, že pro Gábinku bude akorát – opět je plná otevíracích okének s minimum textu. Občas ještě doma pořád bojujeme s tím, proč si musí neustále umývat ruce a věřím, že pojem něčeho neviditelného pouhým okem – bacilů – může být pro děti hodně abstraktní, tak třeba knížka pomůže.

Modelína Silk Clay & Foam Clay

Dcera k nedávným třetím narozeninám dostala od babičky modelovací sadu na vytvarování jednorožce Silk Clay & Foam Clay. Jelikož jsem tento typ modelíny dosud neznala, byla jsem docela zvědavá, jak se nám s ní bude pracovat. A musím přiznat, že jsem z ní poměrně nadšená. Výrobce je dánská firma www.creotime.com (i když je to samozřejmě Made in China). Kromě již hotových sad pro výrobu konkrétních věcí je možné zakoupit i jednotlivé barvy v uzavíratelných kelímcích podobně jako například u velice „in“ plastelíny Play-Doh.

Kalendář denních činností

Uvědomuju si, že v rubrice Tvoříme s a pro děti už hodně dlouho nic nepřibylo. Bohužel nějak při zaměstnání nebyl čas, a kromě běžného malování nebo plastelíny ani nápad. Tak jsem ráda, že konečně jsem se zase dostala k něčemu více speciálnímu. Zároveň se přiznám, že tento projekt mi trval rok, než se mi ho podařilo zrealizovat. Už loni v září, když jsme začaly s dcerou pravidelně navštěvovat kroužek Hudbohrátek, občas jezdívaly do herniček nebo na hřiště s dalšími maminkami a dětmi, nebo jezdily v pravidelné dny nakupovat, jsem kalendář denních činností chtěla vytvořit. Měla jsem už i nachystané fotečky lidí a míst, kam jezdíváme, ale došly nám tehdy barvy do tiskárny a poté, co jsme je pořídili, už nějak nebylo kdy.

Oslava 3. narozenin

V sobotu se u nás doma na zahradě konala už třetí narozeninová oslava naší Gábinky. Když se na toho našeho tvorečka dívám a listuju články zde na blogu i příspěvky, které vkládám na Facebookovou stránku blogu, je opravdu neuvěřitelné, jaký pokrok se za ten poslední rok, co rok, za posledního půl roku udál! Asi největší věc, již bych zmínila, je samostatnost – ještě na konci zimy měla problém si někde v herničce sama vyhrát, pořád mě tahala z hovoru s ostatními maminkami, že si musím hrát s ní. A letos jsem si mohla konečně na oslavě dovolit jen tak sedět a nestarat se, kde a co to dítě dělá. Což s mým břichem v 8. měsíci těhotenství je více než vítaná změna. I tak mi dala oslava docela zabrat a spát jsem šla totálně vyčerpaná.

Bez plínek bez stresu

Přiznám se, že v odnaučování dcery plínám jsem byla poněkud salámista a úplně brzy se mi do toho nechtělo. Gábinku jsem sice začala jen tak zkusmo po ránu posazovat na nočník někdy po prvních narozeninách, protože jsem z různých stran slyšela, že už to klidně můžeme zkoušet, a samozřejmě jsem měla radost z každého bobečku nebo „luli luli“, co se jí podařilo vyprodukovat. Ale pak se dcera nachladila, takže jsem ji během nemoci nechtěla trápit, a co se uzdravila, nechtěla o sednutí na nočník ani slyšet. 

Podruhé, kdy jsem si říkala, že by to třeba už mohlo jít, bylo loni v létě okolo jejího druhého roku. Tou dobou se totiž kolem nás začaly stejně staré děti šmahem plínek zbavovat a tak nějak jsem doufala, že si na to Gabča třeba taky přijde. Ale leda houbeles. Když byla bez plínky, tak čurala kde to jen šlo a upřímně neměla jsem nervy (ani čas) na to pořád za ní běhat s nočníkem či utěrkama a sledovat, jestli se jí náhodou nechce. V té době dokonce nesnášela pohled na svůj bobek, chytala z toho hysterické záchvaty. 

Kalkulačka týdnů a měsíců těhotenství

Ano, vím, na internetu můžete podobných kalkulaček najít spoustu. Existují také aplikace, které stáhnete do mobilu, zadáte termín porodu a ony vám ukazují nejen ve kterém týdnu jste, ale přináší i další informace, můžete do nich zadávat svoji váhu, číst články nebo po porodu zaznamenávat kojení...

Nicméně nebyla bych to já, tak trochu blázen do Excelu, abych si na sledování, v jakém týdnu těhotenství právě jsem, nevyrobila vlastní kalkulačku. Aplikaci sice nainstalovanou mám, ale moc ji neotevírám. Zároveň se přiznám (a věřím, že to je zkušenost mnoha podruhé či poněkolikáté těhotných žen), že si nedokážu přesně zapamatovat, který ten týden to už vlastně jsem; jak ten čas letí, tak se ty týdny jaksi stírají, a tak jsem vždycky znova a znova počítala od data posledního ultrazvuku, což není úplně praktické ;-)

Cuketová směs v tortile

Cože jsem to posledně psala o tom, že je můj blog už jen o jídle a že budu zas chvíli psát o něčem jiném? :-D No jo, jenže dnes jsem udělala na oběd takovou dobrotu, po níž jsem se ještě dlouho olizovala, a tak se prostě musím podělit! 

 Měla jsem v ledničce cuketu a jako vždy jsem přemýšlela, jak ji připravit, aby ji pozřela i dcera (většinou to bývá trochu problém). Inspiraci jsem načerpala z internetového receptu na topinkovou „pomazánku“ ze serveru Apetitonline.cz, ale recept jsem si trochu upravila podle svého a hlavně podle toho, co jsem měla doma. A výsledek opravdu předčil má očekávání. A co je bonus, i dceři dnes výjimečně chutnalo!

Náš měsíční jídelníček – květen

Tento jídelníček asi bude poslední, který zveřejním. A to ze dvou důvodů: 

1. přiznám se, že mě to věčné zapisování už nebaví. Kolikrát na to nemám čas a pak v pátek vzpomínám, co jsme jedli v pondělí a docela mi to, hlavě děravé, trvá :-D 

2. mám pocit, že s nastávajícími teply to bude s mým vařením čím dál horší... Nějak se mi vůbec nechce, mám čím dál menší inspiraci a pokud mám možnost, tak fakt raději něco koupím hotového, než se vyvářet s jídlem, které mi pak dítě stejně odmítne... Třeba tento týden jsme byly dopoledne doma jen jeden den, jinak hřiště, kroužek, hernička, nákup... A jak už jsem tu zmiňovala dřív, abych večer vařila na druhý den, na to nějak nemám chuť ani čas...

Dceřin denní jídelníček

Mám pocit, že poslední dobou je můj blog převážně o jídle. Jenže ono je to momentálně pro mě asi to nejzávažnější téma. Pořád s tím totiž bojuju. Byla bych ráda, kdyby dcera pěkně jedla, co nejvíc zdravě, ale jak uvidíte níže, tak většinu dnů se nám to moc nedaří. Pokud vůbec něco jí, tak by nejraději konzumovala samé pochutiny, a to jak sladké, tak i slané. Vím, že je to na mně. Pokud to nebudu kupovat, tak si to nedá. Jenže... znáte to. Kdo z nás rád nemlsá :-D A to já nejsem člověk, co by potřeboval denně sníst tabulku čokolády, to určitě ne. Spíš jsem na ty slané věci – nějaké brambůrky, popcorn, krekry apod. I když poslední dobou toho už taky nesním tolik co dřív, protože se snažím „jít příkladem“, ale zároveň mám sama docela velký problém vymyslet, co pořád doma přes den jíst.

Kuskus s chřestem, cuketou a pórkem

Včera jsem na oběd zase uvařila jednu rychlou a přitom chuťově opravdu povedenou mňamku, musela jsem se držet, aby nám něco zbylo ještě na dnešek. O tom, kolik toho snědla dcera raději pomlčím, vyjedla trochu zeleniny a prohlásila, že už má plné bříško, tak fakt nevím...

Začínáme s pomalým hrncem

Na rady i vás, mých čtenářů, na FB stránce mého blogu v diskuzi pod prvním zveřejněným jídelníčkem, ale také ze zkušeností dalších maminek v jiné FB skupině, jsem se rozhodla si domů pořídit nového pomocníka – pomalý hrnec. Zvolila jsem značku CrockPot, a to konkrétně tento typ: https://www.bionaire.cz/shop/index.php?a=detail&s=SCCPBPP605. Mám ho doma asi měsíc a zatím jsem ho zkusila pouze dvakrát, takže pořádně ozkoušený ho zatím nemám. Nicméně bych vám ráda přinesla své první postřehy. Zároveň je to výzva pro vás, kdo pomalý hrnec používáte, budu ráda, když mi sem nasdílíte vaše recepty a tipy, co vše v něm doma připravujete.

Obecně, pro ty, kteří princip pomalého hrnce neznají, jde o pomalou přípravu jídla, aniž by vaření dosáhlo bodu varu. Podle typu hrnce je možné určit různou teplotu (např. nižší cca 70°C, vyšší cca 90°C) a podle toho, co vaříte, nastavíte délku vaření. Můžou to být 2 hodiny, ale můžete takto vařit klidně po celou noc, ráno vstanete a máte hotový oběd. Pomalé vaření zaručí uchování vitamínů, zelenina se nerozvaří, maso by mělo být krásně šťavnaté a měkké. Toť teorie.

Náš měsíční jídelníček – březen/duben

Jak jsem tu před pár dny zveřejnila, u nás doma se před nedávnem přestalo kojit. Byla jsem zvědavá, jaký následek tento fakt bude mít z hlediska jídla. Je pravdou, že poslední měsíc, dva, to kojení už asi o jídle moc nebylo, ale přece jen, nějakým způsobem to ten žaludek zaplnilo a když dceři nechutnal oběd nebo neměla chuť na večeři, prostě si dala mlíko a zřejmě jí to stačilo.

Současně už začala trochu více jíst, ale řekla bych, že spíše nárazově. Tzn. že některé dny snědla na co přišla a pak měla dny, kdy nejedla skoro nic. 

Rohlik.cz – můj dojem z prvního nákupu

V právě uplynulém týdnu mi bylo zle a představa, že co se jen trochu postavím na nohy, budu muset absolvovat s dcerou týdenní nákup, mě nijak zvlášť netěšila. A tak jsem jen z legrace zkusila, jestli náhodou služba Rohlik.cz nezačala dovážet i k nám do vsi. Nebydlím zas tak daleko od velkoměsta, ale bohužel je zrovna před naší obcí cedule jiného okresu a asi právě proto k nám až donedávna žádná služba nezajížděla. Jaká tedy byla moje radost, když jsem zjistila, že toto se změnilo a je možné si nákup domů objednat.

A jelikož věřím, že pro leckterou maminku na mateřské se tato služba může aspoň příležitostně hodit, přináším vám své osobní dojmy z prvního nákupu.

Jak se dcera odstavila

Kdo mě sledujete pravidelně nebo dokonce znáte osobně, jistě už víte, že jsem poměrně velký zastánce kojení. Vždycky jsem říkala, že chci kojit do samoodstavu. V minulosti jsem zde o kojení už dvakrát psala, naposledy před asi třičtvrtě rokem o tom, proč je kojení na veřejnosti stále vnímáno jako nepřípustné (och, jak aktuální v těchto dnech, což?).

Každopádně je pravdou, že od podzimu, zimy loňského roku jsem čím dál toužebněji vyhlížela okamžik, kdy to dcera vzdá a pochopí, že už prsíčka tak moc nepotřebuje. Nechtěla jsem to ale ukončovat násilím, neměla jsem na to to srdce a dcera ještě poměrně nedávno stále kojení vyžadovala několikrát denně. Převážně se tím tišila v případě nějaké citové újmy, případně řešila nepohodlí ve společnosti více lidí a podobně. 

Když se prvomatka dozví, že bude druhomatkou...

Plán byl samozřejmě úplně jiný. Ale jak to tak bývá, člověk míní a život mění... Od února jsem si v práci domluvila navýšení úvazku na 6 hodin denně a pomalu jsem začala přemýšlet, zda na plný nastoupím v září, nebo až v říjnu, abych byla ještě první měsíc dceřiny školky poblíž pro všechny případy... když tu se mi najednou takhle v noci začalo dělat strašně divně od žaludku. Myslela jsem si, že to bylo kvůli tlačence, kterou jsem si dala na večeři a která byla opravdu hodně česneková. A možná, že i zčásti bylo. Nicméně jsem si tak nějak uvědomila, že už to je nějaký týden a půl, co jsem měla dostat menzes a ono nic. Už jednou jsem na podzim měla týden nebo dva zpoždění, tak jsem tak nějak doufala, že to ještě přijde, ale od té noci jsem se začala víc pozorovat a během pár dnů jsem rychle dospěla k závěru nevyhnutelného... Že jsem opět těhotná.

Náš měsíční jídelníček – únor/březen

Měsíc se s měsícem sešel, a tak sem jdu hodit další seznam našich obědů. Od posledně jsem se trochu posnažila – přestala dceři kupovat párky a pokusila jsem se nabrat inspiraci z některých receptů a odkazů, které jste mi vy, mí čtenáři, na Facebooku doporučovali. Je pravda, že občas prostě nestíhám, a tak i nadále někdy vařím z polotovarů. Co mi zatím nejvíc hapruje, je plánování dopředu, protože kolikrát je středa večer, druhý den ráno mám jet nakupovat, a já si sotva stihnu rozmyslet, co chci vařit o víkendu, natož další týden. Ale snažím se na tom pracovat :-)

Díky vám jsem ale vyzkoušela opravdu vynikající recepty – například polévku z červené čočky nebo zapečené papriky podle Kuchařky ze Svatojánu. Budu ráda, když také nasdílíte nějaké další tipy na rychlé jednoduché recepty, které máte doma rádi, nebo se podělíte o to, jakým způsobem si jídla plánujete, odkud neustále berete inspiraci a kolik času vaření obětujete ;-)

Zeleninový salát s jogurtem

Tuto jednoduchou pochoutku dělávala občas na večeři moje mamka. Dlouho jsem si na ni nevzpomněla, ale poslední dobou mám večer chuť na něco svěžího, a tak jsem se hecla, nezapomněla si koupit bílý jogurt a tvrdý sýr a tady je výsledek. Fotka bohužel nevypadá moc dobře, protože to bylo foceno ve večerním umělém světle (a do rána samozřejmě nezbylo), ale jinak doporučuji ;-).

Lepíme nálepky

Posledního asi čtvrt roku u nás doma frčí nalepování. Mám pocit, že jsem už vykoupila nejbližší obchody ze všech nálepek, které byly pro dvouleté dítě vhodné. Jelikož věřím, že spousta dětí má podobnou zálibu, rozhodla jsem se sem hodit seznam toho, co už máme nalepeno a odkud jsme pořídili, pokud byste si nevěděli rady, kde co pořád shánět. 

Náš měsíční jídelníček – leden/únor

Tak jsem si před měsícem řekla, že bude docela zajímavé psát si, co vlastně dennodenně s dcerou jíme a začala jsem si tedy každý oběd zapisovat. Je mi úplně jasné, že nad některými dny budou třeba mnozí z vás vrtět hlavou, nicméně bohužel ne každý den stíhám něco uvařit a když to vyjde tak, že nemám navařeno z dřívějška, musím holt sáhnout po nějaké „hotovce“. Ale každopádně třeba některé pokrmy budou sloužit jako inspirace, minimálně i pro mě je takovýto přehled poměrně zajímavou sondou, jaké typy jídel jíme nejčastěji. A když už nebudu vědět co, můžu vždycky sáhnout do historie a nějaký dobrý oblíbený pokrm zopakovat ;-)

Zeleninové rizoto s brokolicí

Dnes mě naše milá dcera opravdu naštvala, protože jsem udělala tak dobrej oběd a ona ho vůbec nejedla! Respektive po dlouhém naléhání a slibu, že ji budu krmit, snědla jedinou lžičku a pak už prostě nechtěla. Tak si na oběd dala řádnou dávku mléka a ve tři hodiny si řekla o krajíc chleba s medem.

Mno, ale zpět k tomu receptu, protože já si na něm neskutečně pochutnala. Vždycky bádám, jakým způsobem upravit brokolici, aby mi ji dcera snědla (ehm)... Říká se, že z nouze a když máte skoro prázdnou ledničku, se nejlépe vaří. Neřekla bych, že to tak úplně platí i pro mě, ale dnes na tom asi něco bylo.

Luštěninová směs v tortile

Na první pohled to možná nevypadá zas tak vábně, ale na tomto jídle si naše Gábi opravdu pochutnala. Takže jak na to? Je to vlastně strašně jednoduché. Co vše si připravíme?

• Balíček luštěninové směsi (obsahuje různé druhy čočky, hrachu a fazolí, najdete jej pod názvem Hrstka nebo Polévková směs) 
• Tortily (koupila jsem hotové, které se jen ohřejí, ale pokud umíte, připravte si domácí) – použila jsem celozrnné 
• 1 Cibuli 
• Libovolné koření dle chuti – já použila myslím oregano a tymián a samozřejmě sůl a trochu pepře

Jak pracovat z domu s dítětem

 Tak mě tak napadlo, že jsem ještě přesně nepopsala, jak to u nás vypadá, když pracuju. Do zaměstnání jsem se vrátila, když měla dcera 1 rok, tedy v srpnu 2017. Naštěstí můj zaměstnavatel (IT společnost) podporuje brzký návrat matek po mateřské dovolené, dokonce za to svého času dával poměrně příjemný bonus (toto už bylo bohužel v rámci úspor zrušeno, já jsem to naštěstí ještě stihla). Skvělé na tom je, že můžu dělat pouze z domu, do kanceláře jezdím jen když je potřeba něco podepsat, takže zhruba jednou za čtvrt roku, možná i méně. Vše řeším přes internet přes vzdálené přístupy, na meetingy se připojuji přes videokonference. Pracuji zatím na půl úvazek, tzn. 4 hodiny denně. Mám i velice rozumného manažera, který nevyžaduje vyloženě konkrétní čas, kdy sedím u počítače, ale teoreticky se práci můžu věnovat klidně po večerech, nocích či o víkendu, důležité pro něj je, aby byla práce udělaná. Já jsem toto však nikdy nevyužila, je pro mě mnohem jednodušší a přehlednější pracovat přes den v kuse, než si to nějak dělit a počítat celkový čas.

Jak jsme prožili Vánoce + PF 2019

Na úvod článku musím podotknout, že předvánoční přípravy jsem letos vůbec nestíhala, takže poslední tři dny před Vánoci včetně Štědrého dne jsem opravdu kmitala. Ještě o půl čtvrté odpoledne na Štědrý den jsem umývala podlahy. Nakonec jsem ale byla spokojená, že se vše stihlo nachystat, zvládla jsem dokonce napéct 8 druhů cukroví, s čímž jsem ani nepočítala, a taky už druhým rokem vánočku. (Navíc mě to pečení letos i bavilo, a to je co říct!) Dárky jsem tentokrát balila hodně ve spěchu, protože doma nemůžu ani na chvilku odejít do jiné místnosti, aniž by mě ten náš ocásek nesledoval, takže jsem musela odpoledne vyslat tátu s dcerou na chvíli ven na procházku. Podle toho to taky vypadalo, i když se přiznám, že ani za jiných okolností perfektně zabalené úhledné balíčky nejsou mojí předností... Naštěstí zrovna tohle není pro dvouleté dítě to hlavní.