Kalendář denních činností

Uvědomuju si, že v rubrice Tvoříme s a pro děti už hodně dlouho nic nepřibylo. Bohužel nějak při zaměstnání nebyl čas, a kromě běžného malování nebo plastelíny ani nápad. Tak jsem ráda, že konečně jsem se zase dostala k něčemu více speciálnímu. Zároveň se přiznám, že tento projekt mi trval rok, než se mi ho podařilo zrealizovat. Už loni v září, když jsme začaly s dcerou pravidelně navštěvovat kroužek Hudbohrátek, občas jezdívaly do herniček nebo na hřiště s dalšími maminkami a dětmi, nebo jezdily v pravidelné dny nakupovat, jsem kalendář denních činností chtěla vytvořit. Měla jsem už i nachystané fotečky lidí a míst, kam jezdíváme, ale došly nám tehdy barvy do tiskárny a poté, co jsme je pořídili, už nějak nebylo kdy.

Vzhledem k tomu, že dcera letos poprvé nastupuje do školky, jsem se ale kalendář rozhodla přece jen dokončit. Četla jsem totiž, že taková názorná pomůcka může dítěti pomoci pochopit, které dny se chodí do školky a které dny ne a dítě pak snadněji přijme řád dnů a týdnů a není pro něj nástup do školky tak stresující – když ví, že je to pravidelná činnost, která ale vždy skončí tím, že si pro něj někdo přijde a že i přijdou víkendové dny, kdy do školky nemusí.

Inspirací na tvorbu kalendáře pro mě byla Montessori skupinka na Facebooku, ale je pravdou, že většina výtvorů, které jsem tam viděla, mi připadala pro malé děti zbytečně složitá – často je tam zahrnuto i počasí nebo roční období, je tam spousta nápisů, které ale tříleté dítě stejně neumí přečíst, a taky mi mnoho provedení přišlo příliš chaotických tím, že nebylo jasně znázorněné, který den vlastně dnes je. A tak jsem přemýšlela, jak to udělat co nejjednodušeji a opravdu co nejnázorněji pro tříleťačku. V podstatě od začátku jsem měla v hlavě představu 7 sloupců jako 7 dnů v týdnu, až teď před realizací samotnou mě napadlo, že bude fajn udělat každý den jinou barvou, aby to bylo jasnější. Nadpisy PO, ÚT, ST atd. také podle mě stačí a je lepší než celé názvy dnů, věřím, že časem si dvoupísmennou zkratku dcera dokáže zapamatovat. Zbývalo vymyslet, jak naznačit ráno, poledne a večer a pro ty jsem nakonec zvolila jednoduché piktogramy východu slunce, oběda a nočními měsícem a hvězdami. 

Původní záměr fotografií míst, kam pravidelně jezdíme, jsem také nakonec nahradila kreslenými obrázky. Spousta z míst, která jsem měla nafocená, už vlastně letos nebude aktuálních a naopak, kdybychom chtěli jet někam, kde jsme ještě nebyli nebo nejezdíme tak často, musela bych pořád dofocovat a dotiskávat jednotlivé fotky. Takto jsem se snažila nakreslit všechny možné varianty toho, kam během roku chodíváme, a bude jednodušší případně něco nového přikreslit.

Obrázky jsem kreslila ručně, obtáhla černou Centropenkou, nascanovala do počítače, kde jsem ještě v Malování odmazávala šmouhy a kopírovala obrázky, abych jich měla více stejných a pak zase vytiskla. Oboje i s fotkami rodiny a často navštěvovaných tet jsem vystříhala, zalaminovala a opět vystříhala. Zalaminovala jsem i podklad s jednotlivými dny, další barevný papír jako „odkladiště“ pro zrovna nepoužité obrázky a fotky, a také jsem udělala rámeček, kterým jsem chtěla jasně odlišit, jaký den zrovna je – tedy každé ráno si s dcerou rámeček posuneme na další barevný obdélníček. Úplně nakonec jsem podle finálního počtu obrázků a fotek měřila a rozpočítávala délku a šířku pásků a čtverečků suchého zipu.  Na to, že jsem ho kupovala už před tím rokem a obrázků nakonec bylo více než v původním plánu, tak mi zip vyšel, a ještě kousek zůstal navíc :-) Celkově mi nyní realizace trvala tři dny (předchystané jsem měla jen ty zmenšené fotky rodiny).

Princip kalendáře je jednoduchý – na levý pásek ze suchého zipu v každém dni budeme lepit obličeje a na pravý místa. Pokud budeme třeba o víkendu doma celá rodina, bude tam moje a tatínkova hlava a obrázek našeho domu. Pokud odpoledne pojede dcera s tatínkem na návštěvu k babičce, nalepíme tam fotku táty a babičky a vedle obrázek pro návštěvu. 

Tak jsem zvědavá, jestli se nám kalendář osvědčí, jestli ho dcera bude chápat a ráda používat a jestli jí to alespoň trošku pomůže v jejím případném stresu z nevyhnutelnosti školky :-D