Už se to blíží mílovými kroky, za 15 dní je tu Štědrý den. Věřím, že spousta z vás má již dárky nakoupené, ale kdyby náhodou ne, třeba uvítáte tipy, co jsme letos vybrali našim dětem. Já sama ještě nemám vše, nakupuji sice už od října, ale vždy to pojmu jaksi megalomansky, takže z jedné výplaty to nikdy nedám. Tak věřím, že třeba je na tom někdo obdobně. Omlouvám se, že článek nepřišel dříve, ale nějak nestíhám…
Asi dva týdny před pátými narozeninami mě dcera překvapila informací, že se jí kýve zub. „Cože, už?? To není možné!“ byla má první myšlenka. Myslela jsem, že první mléčné zoubky vypadávají tak okolo 6. roku. Ale vygůglila jsem si, že je to velice individuální a může to nastat zhruba mezi 4. a 7. rokem. Dokonce to dcera chtěla utajit před tatínkem (nevím proč, ale občas mu něco nechce říkat) – prý až na narozeniny. No, tak to jsme nestihli. Víkend před jejími narozeninami byla na tři dny u babičky a když jsme pro ni v neděli přijeli, milý zoubek už byl zabalený v kapesníčku a čekal na nás. Prý jí vypadl, když kousla do okurku.
Oboje narozeniny dětí jsou již letos zase za námi, a tak jako již tradičně přináším report o průběhu oslav, a hlavně o darech, které děti dostaly – třeba se tipy někomu budou hodit. O oslavě se tentokrát nebudu příliš rozepisovat, protože v podstatě probíhala velice obdobně jako loni – občerstvení bylo téměř totožné, nějak nebyl čas ani nálada zkoušet nová jídla, a tak jsem dala na osvědčené recepty :-D Rozdíl oproti loňsku byl v tom, že tentokrát jsme již rodinnou oslavu uspořádali pro obě ratolesti naráz. Loni Gábinka nechtěla; přála si mít ten svůj den vyhrazený jen pro sebe. Letos již naštěstí nenamítala nic proti tomu, aby slavili oba v týž den. Ono přece jen svolávat rodiny z obou stran dvakrát – jen měsíc po sobě – mi přijde téměř neuskutečnitelné, nehledě na energii a peníze, co to stojí, takže myslím, že jedna oslava bohatě stačí. Oba ještě měli svou minioslavičku pouze v našem nejužším rodinném kruhu i v den svých narozenin.
V červenci jsme v našem regionu s dalšími maminkami z regio nosicí skupinky opět uspořádaly příměšťák, letos už popáté. Myslím, že podobný koncept tábora určeného vlastně spíš pro rodiče než pro děti, se nevidí zase tak často, proto nějak tentokrát cítím potřebu ho svým čtenářům posdílet. Věřím, že se někomu může takový tip hodit a že si z nás třeba vezme inspiraci podobnou akci ve svém okolí také uspořádat.
Pro hodně maminek je období mateřské a rodičovské dovolené obrovský zlom v jejich životech. A to nejen ve smyslu toho, že pečují o nového člena rodiny a život se jim tak radikálně změní, ale i z hlediska jakéhosi uvědomění si, co v životě chtějí, přeskládání osobních priorit, hledání činnosti, kterou by po skončení mateřské chtěly dělat, aby se to více snoubilo s potřebami rodiny. Jistě, ne všichni lidé jsou schopní či odvážní podnikat, někoho jeho dosavadní práce baví a vrátit se do ní chce. Většina žen se tak po skončení mateřské vrátí do stávajícího zaměstnání, případně hledají jiné. Ale určitý zlomek žen skutečně v tomto období objeví své skryté vlohy, talent nebo zkrátka koníček, kterému se chtějí věnovat a pokud možno si jím i přivydělat, a jsou-li šikovné a mají dobrý nápad, kvalitní produkty a samozřejmě i klienty, pokračují v tom i později „na plný úvazek“.
Konečně jsem se dostala k recenzi na úžasný produkt, který s lehkým srdcem doporučím dále – kreativní sadu od pro mě dosud neznámé značky Avenue mandarine. Pokud pogooglíte, najdete těchto sad více druhů. Tuto Gábinka dostala od babičky pod stromečkem a je to sada tří zvířátkových filcových masek pro děti.
