V červenci jsme v našem regionu s dalšími maminkami z regio nosicí skupinky opět uspořádaly příměšťák, letos už popáté. Myslím, že podobný koncept tábora určeného vlastně spíš pro rodiče než pro děti, se nevidí zase tak často, proto nějak tentokrát cítím potřebu ho svým čtenářům posdílet. Věřím, že se někomu může takový tip hodit a že si z nás třeba vezme inspiraci podobnou akci ve svém okolí také uspořádat.
Na sklonku prázdnin jsme se s rodinou konečně zase dostali na nějaký ten výlet. Mrzí mě, že nejezdíme častěji, jenže když má člověk dům se zahradou, jsou neustále na pořadu dne nějaké „důležitější“ věci. O víkendu člověk konečně stihne doma poklidit, posekat zahradu, něco opravit, navštívit někoho z rodiny, a tak podobně. Hlavně, když má člověk zahradu, tak stačí pár kroků a je na čerstvém vzduchu, ve vedrech se může zchladit v bazénu... prostě je to jiné, než když je člověk zavřený v městském bytě. Nehledě na to, že jakýkoli výlet (pokud opravdu člověk jen nejde do lesa s toasty z domova) stojí rodinu minimálně tisícovku – cesta, vstupné, oběd, parkování, případně nějaký suvenýr… člověk ani neví jak a utratí za jediný den docela dost peněz, nehledě na nervy, které musí řádně obrnit při cestování s malými dětmi :-D
Uplynulý týden jsme také jako jediný od jara měli všichni společně volno – já i partner jsme měli dovolenou, a tak jsme chtěli konečně někam vyrazit. Když přemýšlíme, kam vyjet, většinou ani moc nemáme představu. Je pravda, že se čtyřletým dítětem je nutné naplánovat něco ne moc náročného, něco, kde se i dítě zabaví, a ne, že jen pošlape 10 kilometrů na hrad nebo kopec nebo lesem (pamatuji se, jak jsme loni na Velikonoce šli na hrad Bítov a dcera se pořád ptala, jestli tam bude moct i skákat – myslela, že to bude skákací hrad :-D). Musí tam být zkrátka něco, co povýší nudu s rodiči na perfektní zábavu.
