Prvních asi 8
měsíců jsme dceru vozili v klasickém vajíčku, které jsme koupili spolu s kočárkem.
Jak dcera rostla, začali jsme bádat nad tím, jakou sedačku pořídit potom. Měla
jsem nějakou zamluvenou od kamarádky, tvrdila mi, že v ní vozila děti od
doby, co začaly sedět, ale když jsem ji pak viděla, moc se mi to nezdálo. Byla
obyčejná posměrná a byl to už dost rovný sed. Nějak jsem si neuměla představit,
že do ní posadím dítě v 9 měsících.
Zrovna v té době
jsem v nějaké diskuzi narazila na odkaz na web petsvestek.cz a
Facebookovou skupinu Děti proti směru. Dozvěděla jsem se, že daleko bezpečnější
je vozit dítě proti směru jízdy, a to ideálně alespoň do 4 let věku dítěte. Ve
Švédsku, i když to nemají zakotveno v zákoně, všechny rodiče takto své
děti vozí. A tak jsem doma oznámila, že budeme kupovat protisměrnou sedačku. Jenže
jakou? Ty nejuznávanější značky, které dopadly v německých ADAC testech nejlépe
(Klippan, Romer Britax, Besafe...) nám přišly hodně drahé. Samozřejmě, že pokud
jde o bezpečnost dětí, člověk by se na cenu neměl ohlížet, ale zrovna v té
době byl 6000 maximální strop, který jsme si mohli dovolit za autosedačku dát.
Nakonec to vyhrála sedačka Joie Every Stage (s upevněním na pásy), která je pro
kategorii 0-36 kg, měla by tedy teoreticky vydržet až snad do nějakých 14 let. Je
pravda, že se sedačky s takto velkým rozpětím moc nedoporučují, právě
proto, že tím, jak jsou univerzální, nemusí pak 100% správně sedět.
