Jak se dá využít dětská postýlka

Obrázek ovečky Shaun stažen z www.hrackyhopik.cz

Poslední dobou má dcera při odpoledním spánku dvě fáze: První, poté, co ji uspím, je hluboká a trvá různě dlouho. Jde-li spát později, trvá déle. Po probuzení se ji vždy ještě snažím douspat, abych stihla udělat co nejvíc práce, dokud je v limbu. Ale je to už nastavovaný mělčí spánek a většinou už moc dlouho netrvá. Dokonce je to taková liška podšitá, že se o mě při tom douspávání celá opře, aby cítila, kdy od ní chci odejít. Takže občas se mi to už ani nepodaří a při mém pokusu zdrhnout je najednou naprosto čilá.

Před chvílí jsem se vrátila od druhého pokusu o takové douspání. A jak jsem tam tak vedle ní ležela (na naší velké posteli) a číhala na správný okamžik, kdy se odlepit a zmizet, padly mi oči na dětskou postýlku, kterou máme v nohách a která tam naprosto leží ladem. Dcera v ní po sestavení v jejích cca čtyřech měsících nespala ani jedinou noc a odpoledne možná jednou asi na půl hodinky. Jak jsem teď ráda, že jsem si neprosadila svou a nekoupili jsme postýlku novou, asi za tři a půl tisíce, ale z druhé ruky od kamarádky obyčejnou z Ikea (a to mi ta tisícovka, co jsem za ni dala, i tak přijde trochu moc)! Každopádně mě při tom ležení napadlo tentokrát trochu odlehčené téma – jak se dá různě využít dětská postýlka. 

Spánek a já

K napsání tohoto článku mě přiměly uplynulé tři dny, kdy spánek byl naprostá katastrofa. Ovšem ne dceřin, ale ten můj.

Problémy se spánkem mě v podstatě doprovází celý život. Rozhodně nejsem ten typ, který si lehne a usne. Možná jsem si na to zadělala už jako dítě, kdy jsem si před usnutím někdy i hodiny „na něco hrála“. Přehrávala a dohrávala jsem si příběhy z mých oblíbených knih a filmů. Ale třeba jsem zkrátka jen noční sova, která prostě vydrží večer dlouho, ale potřebovala by to dospat ráno. 

Jenže kde jsou ty doby, kdy jsem mohla dopoledne spát do 10. Nemluvě o pytli blech, vedle něhož spím a který mě několikrát za noc probudí, když sebou hází, fňuká ze spaní, nebo prostě jen chce napít.