Když se řekne montessori...

Tento článek jsem prve chtěla pojmout jako obecné povídání o montessori, ale mám ho rozepsaný už skoro měsíc a nemůžu se nějak hnout dál. A tak to zkusím jinak. Navíc o principech Montessori pedagogiky najdete na internetu spoustu informací a určitě budou přesnější a úplnější, než bych vám mohla nabídnout já. A tak tento článek bude spíš souhrnem mých dojmů a zkušeností s montessori.

Poprvé jsem toto slovo slyšela už před několika lety, kdy mi kdosi říkal o školce, kde si děti samy chystají svačinu a po jídle si po sobě zase umyjí talířky. Přišlo mi to zajímavé, ale nijak víc jsem se po tom nepídila. Co se narodila dcera, začala jsem na „maminkovských“ internetových diskuzích tento pojem slýchat celkem často. 

Voskovky pro první malování (recenze)

Poměrně nedávno jsem dceři začala ukazovat a pojmenovávat barvy. Vedlo mě k tomu asi to, že jí babička dala pod stromeček leporelo Barvičky, kde každá stránka je věnována nějaké barvě, přičemž jsou na ní vždy vyobrazeny věci, zvířata či rostliny té dané barvy. Na zadní straně jsou pak nakreslené pastelky všech barev obsažených v knížce. Ani jsem netušila, že knížka dceru upoutá tak brzy.

Díky knížce se tak poprvé doslechla o pastelkách a když jsem koupila únorové číslo časopisu Puntík, kde byly na jedné stránce také nakreslené pastelky (jako výzva k tomu, abychom si na dané stránce vymalovaly šášu), rozhodla jsem se vytáhnout skutečné pastelky a ukázat dceři, jak se kreslí.

Lehký čočkový salát

V neděli jsem na oběd vařila čočku na kyselo (kterou mi tedy mimochodem dítě nejedlo – ani čočku, ani volské oko, ani chleba), a zbyla mi ještě trocha uvařené neochucené čočky. Na obalu čočky jsem zahlédla recept na čočkový salát, a tak jsem se rozhodla využít zbytek právě takto.

V lednici jsem toho včera už moc neměla, a tak je to opravdu takový „zbytkový salát“, ale nakonec z toho vznikla docela zajímavá pochoutka.

Jakou antikoncepci při kojení?

V den, kdy dcera slavila 17 měsíců mě po více než dvou letech opět navštívila pravidelná ženská měsíční návštěva. A vzhledem k tomu, že zatím další dítko nechceme, stala se dost aktuálním tématem vhodná antikoncepce. Vzhledem k tomu, že ještě docela dost kojím, přichází v úvahu samozřejmě jen některé druhy ochrany. Pokusila jsem se je tu všechny sepsat včetně komentáře, kde vidím výhody a nevýhody:

Jak jsme vyráběli activity board

Už někdy v září jsem se rozhodla, že chci dceři k Vánocům jako dárek vyrobit tzv. activity board (nebo též busy board). Pokud nevíte, o co se jedná, je to zkrátka deska, na niž jsou připevněny nejrůznější hejblata, s nimiž si děti hrají a trénují jemnou motoriku. Zadejte do Googlu nebo Pinterestu heslo „activity board“ a najdete velkou spoustu inspirace.

 

Přišlo mi, že kupované desky jsou docela drahé. Také jsem dlouho přemýšlela, kam takovou desku případně připevnit, aby nepadala, ale abychom ji nemuseli vrtat do zdi. Až pak mě osvítil nápad využít jednu starší rohovou policovou skříňku, kterou jsem kdysi zadarmo dostala v bývalém zaměstnání. Už asi rok nám nevyužitá ležela ve sklepě, takže proč nevyužít tu. Nějaké komponenty jsem sehnala od známých, zbytek jsem chtěla jet nakoupit do Hornbachu. Měla jsem sice něco vyhlédnuté i přes internet, kde by to možná vyšlo levněji, ale zas jsem to chtěla vidět na vlastní oči. No, akorát mi pořád nezbývaly peníze, takže na nákupy jsem se dostala až v listopadu. Musím se přiznat, že když jsem projížděla mezi regály, připadala jsem si jako totální amatér. Mají tam toho tolik, že najít něco, co se mi do projektu hodilo, trvalo opravdu dlouho. A všeho tolik různých typů! Petlic a západek asi 50 druhů a velikostí, 20 různých koleček, a tak dále. No, nakonec jsem něco nakoupila; včetně barvy na přetření skříňky mě to vyšlo na necelých 1300 Kč.