Když se řekne montessori...

Tento článek jsem prve chtěla pojmout jako obecné povídání o montessori, ale mám ho rozepsaný už skoro měsíc a nemůžu se nějak hnout dál. A tak to zkusím jinak. Navíc o principech Montessori pedagogiky najdete na internetu spoustu informací a určitě budou přesnější a úplnější, než bych vám mohla nabídnout já. A tak tento článek bude spíš souhrnem mých dojmů a zkušeností s montessori.

Poprvé jsem toto slovo slyšela už před několika lety, kdy mi kdosi říkal o školce, kde si děti samy chystají svačinu a po jídle si po sobě zase umyjí talířky. Přišlo mi to zajímavé, ale nijak víc jsem se po tom nepídila. Co se narodila dcera, začala jsem na „maminkovských“ internetových diskuzích tento pojem slýchat celkem často. 

Úplně ve zkratce – Montessori výchova spočívá v tom, že využíváte různých vývojových období svého dítěte a podporujete ho v té dané činnosti, která ho zrovna zajímá. Má-li „senzitivní období“, kdy chce něco něčím prostrkovat, je ideální dát mu hračky, které tuto potřebu uspokojí a pomůžou mu se v něm zdokonalit. Základní premisou montessori výchovy je také to, že pomáháte ukázat dítěti svět takový jaký je přiměřeně jeho (mo)mentálním schopnostem. 

Občas jezdíme s dcerou do herničky rodinného centra Kašpárkov v Rosicích, v níž mimo jiné jednou týdně probíhají montessori dílničky, a tak je herna náležitě zařízena v tomto duchu. Na každé polici či krabici najdeme obrázek či nápis toho, co do ní patří. Takže je tady samostatná krabice pro autíčka, jiná pro součástky velkého skládacího hradu, další pro plastové míčky nebo pro panenky a její oblečky. A samozřejmě takto nejsou pojednané pouze hračky, ale i plastové nádobí – každý kousek má jasně vyhrazenou poličku. Přiznám se, že toto se mi moc líbí. Nejen proto, že se pak jednoduše uklízí nám rodičům hračky, které děti vyházely, ale také proto, jak je to všechno čisté, jednoduché, uspořádané. Určitě bych ráda něco podobného jednou zavedla u nás doma, v pokojíčku dcery, až se tam přestěhuje. Zatím si nejvíc hraje v obývacím pokoji a vládne tu celkem chaos, v němž se necítím úplně dobře. (Ale ono je to tím, že dcera neustále něco rozhazuje, takže uklizeno tu vydrží tak 5 minut.)

Na Facebooku existuje skupina s názvem MONTESSORI nápady, rady a zkušenosti, kde si mimo jiné maminky sdílejí různé nápady na domácí výrobu či tipy na nákup hraček a pomůcek pro děti, nebo poradí s vhodným uspořádáním nábytku v duchu montessori. Skvělých nápadů je tam opravdu spousta. Zatím jsem se dostala jen k jedné věci – vyrobila jsem pro dceru pomůcku na nácvik šroubování uzávěrů (viz článek zde). Zaujalo mě tam toho mnohem více, ale zatím nějak nebyl čas nápady realizovat. A také se dost bojím, že ta energie a čas, kterou na výrobu věnuji, se mi tak úplně nevrátí. Jinými slovy, že dcera si s tím jednou dvakrát pohraje a pak už ji to nebude zajímat nebo s tím bude házet, což je neustále její asi nejoblíbenější činnost. 

Občas mám totiž pocit, že u mého dítka se můžu s nějakou montessori výchovou rozloučit. Zkoušela jsem třeba, aby si malovala do mouky nebo přesýpala bulgur z nádoby do nádoby. Ale buď jsem nevychytala to správné senzitivní období, nebo prostě na nějaké mé montessori hrátky zvysoka dlabe. Dřív nebo později začne s danou věcí dělat něco úplně jiného, než se s ní dělat má a nakonec to rozmetá všude po podlaze, odejde za něčím jiným (nebo chce za mnou do náruče) a mně zbyde akorát spoušť na úklid.

Je pravdou, že při používání monte pomůcek by rodič měl sedět s dítětem, ukázat mu, jak věc funguje, jak si s ní má „hrát“ a pak ho to nechat zkoušet samo. Možná i tam je chyba – že pomůcky používám spíše jako nástroj zabavení dítěte, abych mohla udělat něco jiného. A dcera si poslední dobou nehraje moc ráda sama, většinou si pro mě dojde, vezme mě za ruku a vede mě tam, kde mě chce u svých her mít.

Další věc je fakt, že při používání montessori pomůcek by mělo být dítě vždy soustředěno na tu jednu danou věc. Jakmile ji doužívá, měla by se uklidit a teprve pak vytáhnout další. Cha cha. Už vidím svoje dítě, jak po skončení hry uklidí věc a jde si pro další. Ani varianta, že bych ji uklidila já, nefunguje. Jakmile se snažím uklidit jakoukoli věc, o niž ztratila zájem, tak je ta věc opět středobodem její pozornosti (asi tak na minutu, tak akorát na to, aby ji stihla zase vytáhnout či vyházet a opět od ní odejít). Takže zatím se ani nějak nehrnu do návštěvy montessori dílny, protože se trochu bojím, že by jim tam z organizovaného pořádku udělala kůlničku na dříví.

V rámci skupinky maminek z mého regionu jsem se zúčastnila „montessori výměny“, tedy výměny montessori pomůcek, které jsme si navzájem pro naše děti vyráběly. Pokud se k něčemu podobnému dostanete, běžte do toho. Zprvu jsem si nebyla jistá, co zvládnu vyrobit a ještě v osmi kusech, ale nakonec to nebylo tak hrozné. Ze samotvrdnoucí hmoty (viz můj článek zde) jsem vykrájela tvary vánočními vykrajovátky, nabarvila je a na kreslící čtvrtku A4 jsem ze stejných tvarů vymyslela obrázek tak, aby i trochu dával smysl (viz úvodní obrázek). Jen to v prostoru volně plovoucí srdce pravda asi moc montessori není. Dítě by pak mělo přiřazovat tvary na ta ohraničená místa na obrázku a až bude větší, může si zbytek obrázku i vybarvit. Výměnou jsem dostala spoustu krásných a nápaditých pomůcek, jako například látkové puzzle, tangram, navlékání nabarvených těstovin nebo úžasného kostlivce, kde si dítě bude moci poskládat lidské tělo. Pokud máte o nějakou takovou výměnu zájem, zkuste se buď domluvit s maminkami ve svém okolí nebo se podívat na nějaké webové stránky, blogy či Facebookové stránky a skupiny zaměřené na montessori. Jen namátkou jsem teď přes Google našla tuto zkušenost jedné maminky s přeshraniční montessori výměnou, vypadá to docela zajímavě:

http://nasedomacimontessori.blogspot.cz/2015/04/montessori-vymena-staty-evropy-giveaway.html

Ještě o jedné věci se chci zmínit. Co jsem tak pochopila z diskuzí před Vánoci, pokud vychováváte své dítě striktně v duchu montessori, v podstatě byste neměli doma věřit a hrát si na Ježíška, Mikuláše s čertem atd. Jelikož montessori výchova ukazuje svět jaký je, vysvětlujeme dětem reálně kdo to byl Ježíš a proč slavíme Vánoce, ale pravdivě dětem říkáme, že dárky si dáváme mezi sebou. Nebo že Mikuláš, čert i anděl jsou jen lidé převlečení do masek a vysvětlit, proč tato tradice vznikla. Zrovna Mikuláše vem čert :-D Ale připravit své dítě o to, že dárky nosí Ježíšek, to mně osobně přijde škoda. Nejsem zastáncem takových těch opičáren okolo jako jsou údajné Ježíškovy stopy v mouce (blíže jsem to popsala ve svém článku Ježíšek), ale na druhé straně by mi přišlo líto ochudit své dítě o to tajemství, které se okolo Vánoc vždy rozprostírá - o to dohadování se, jak to ve skutečnosti je a jak ten tajemný Ježíšek vlastně vypadá... 

Abych to nějak shrnula. Ano, některé věci na montessori mi přijdou fajn. Věším-li prádlo, mít nízko u země natáhnutou šňůru, kam si může dítě také věšet, to je skvělá průprava do budoucnosti. Mít ve věcech řád, vědět jaká věc kam patří, mít dětský nábytek uzpůsoben tak, aby si samo dosáhlo na to, co chce, to je všechno super. Neukazovat dítěti o přírodě jen obrázky (a když už obrázky, tak reálné), ale vyjít ven a nechat dítě, ať si tu přírodu náležitě osahá. U starších dětí pak výuka například matematiky či fyziky tím, že si mohou osahat pomůcky a pochopit, že krychle o délce hrany 10 cm obsahuje litr vody, paráda! Říkám si, že možná opravdu spoustu nápadů ocením až později, až bude dcera trochu starší a bude schopná a hlavně ochotná trochu soustředěněji pracovat. Na druhé straně hodně věcí mi přijde už zbytečných. I když jsem to vyráběla, vlastně nevím, jaký je rozdíl mezi nácvikem šroubování uzávěrů od kapsiček nebo PET lahví, když uzávěry nalepím na desku nebo karton, a mezi tím, když dám dceři PET láhev do rukou. A pak jsou věci, které mi nejdou na rozum. Například už zmíněný Ježíšek, ale také to, jak ve všem tom reálném, co se snažíme dítěti vštípit, najde dítě prostor pro vlastní fantazii. 

PS: Zmínila jsem se, že dcera má (už několik měsíců) období, kdy se vším jen hází. Ale když jsem chtěla tohoto období využít a házet míčky do krabice, ona míček vzala a způsobně ho tam donesla, místo aby s ním hodila. Načež si celou krabici s balónky vysypala na hlavu. Takže asi tak :-D Také máte doma velice "spolupracující" děti?