(Nejen) rodinná profi focení

Co jsou na světě naše děti, čas od času mě láká zaznamenat fotograficky jejich růst nejen za amatérských podmínek a slabým umem mé osoby (a donedávna pouze automatickým režimem na zrcadlovce), ale i nějakým profi okem a rukama, abychom měli pěkné vzpomínky a samozřejmě také vhodné dárky pro rodinu ve formě fotokalendáře nebo fotek v rámečku. A tak mě napadlo sepsat mé dosavadní zkušenosti s fotografy, s nimiž jsem měla tu čest se potkat. Všichni jsou z Brna, případně blízkého okolí, takže je mi jasné, že pokud mě čte někdo z druhého konce republiky, asi mu kontakty a reference nebudou moc k ničemu, ale třeba vás zaujmou alespoň kompozice fotek a bude to inspirace pro focení tam u vás s někým jiným.

Výhody nošení dětí a něco o tom, jak poznat správné nosítko

Když si tak čtu svůj předchozí příspěvek, zjišťuju, že jsem vlastně nenapsala nic moc podstatného, abych přesvědčila váhavé mámy, proč vlastně by měly chtít své dítě nosit. A je jedno, zda se rozhodnou pro šátek, nebo sáhnou po „jednodušší“ variantě – po nosítku. Pojďme si tedy shrnout hlavní výhody nošení:

1. Je to úžasný pocit mít na hrudi své miminko, dívat se a poslouchat, jak ve spánku oddychuje. Při nošení to máte z první ruky. 
2. Většina miminek se u mámy uklidní a nepláče. Píšu většina, protože mám kamarádku, které syn poprvé usnul v nosítku asi v roce. Můžou v tom být různé důvody, ale prostě od malička nějak neměl rád sevření šátku, nosítko jakžtakž přijal, ale spíše jako chvilkovou kratochvíli. Takže ano, může se stát, že zrovna to vaše dítko bude vypadat, že se mu to nelíbí. Buď budete zkoušet a přijdete tomu (oba) na chuť, nebo ne, to už je na vás. 
3. Při správné poloze děťátka je nošení skvělou náhražkou třmínků a peřinek při špatném nálezu na kyčlích. A jaká je ta správná poloha? Viz druhá část článku. 
4. Když už dítko povyroste a chodíte s ním ven, můžete mu ukazovat věci okolo a opět z první ruky vidíte, jak se mu to líbí. Ten pohled zvídavých očí a úsměv, když uvidí třeba ptáčka je fakt boží.

Proč jsem se rozhodla nosit

Ještě než se dcera narodila, věděla jsem, že určitě chci vyzkoušet nošení v šátku. Upozorňuji, že jsem nikdy nebyla nějak extra bio, jím vše, co mi chutná, i když je to i celkem nezdravé, používám obyčejnou kupovanou drogerii, vlhčené ubrousky nepovažuji za extra zlo. Prostě obyčejná ženská. Nošení mě zaujalo už před několika lety, kdy manželka jednoho kamaráda s námi strávila s dítkem v šátku asi 2 hodiny a za celou tu dobu jsme o malém nevěděli. Byl to podzim, venku zima a on si spokojeně chrupal pod maminčinou bundou, prostě paráda. O pár let později nosila i další moje kamarádka a dočista ji to zachránilo, protože její syn byl prý velice plačtivé dítě. Já sice nevěděla, jestli dcera bude pohodář nebo ne, ale zkusit jsem to prostě chtěla. Když byl malé měsíc, odvážila jsem se vypravit se na regionání sraz nosících maminek (tzv. nosnic), abych se naučila vázat. Ještě v těhotenství jsem zakoupila velice výhodně (za 500 Kč) nějaký šátek, o němž jsem se domnívala, že mi určitě bude stačit, na co pořizovat dražší. No, to byla první chyba, že jsem si pořádně nezjistila, co vlastně kupuju. Byla to obyčejná metráž, značka Medley. Ivančické nosnice mě okamžitě poučily, že tento nákup bohužel nebyl šťastný a ukázaly mi vhodnější šátky, měly jich na srazu opravdu spousty a já jsem jen nevěřícně těkala očima od jednoho k druhému a nepamatovala si o nich polovinu věcí, kterou mi řekly. Takže to vezmu zkrátka: šátek musí být speciálně utkaný pro účely nošení dětí. Bývají tkané ze spousty různých materiálů, základem bývá bavlna, ale můžeme se setkat i s bambusem, konopím, se lnem, hedvábím, repreve (umělá tkanina) a spoustou dalších. Tkané jsou buď strojově nebo ručně (ty bývají dražší, ale není to vždy pravidlo). Podle konfekční velikosti se určuje, jak dlouhý šátek má být, aby stačil obmotat vás i dítko. A pak je obrovské množství různých značek, barev a vzorů. A v té záplavě si máte vybrat :-D