Začínáme s pomalým hrncem

Na rady i vás, mých čtenářů, na FB stránce mého blogu v diskuzi pod prvním zveřejněným jídelníčkem, ale také ze zkušeností dalších maminek v jiné FB skupině, jsem se rozhodla si domů pořídit nového pomocníka – pomalý hrnec. Zvolila jsem značku CrockPot, a to konkrétně tento typ: https://www.bionaire.cz/shop/index.php?a=detail&s=SCCPBPP605. Mám ho doma asi měsíc a zatím jsem ho zkusila pouze dvakrát, takže pořádně ozkoušený ho zatím nemám. Nicméně bych vám ráda přinesla své první postřehy. Zároveň je to výzva pro vás, kdo pomalý hrnec používáte, budu ráda, když mi sem nasdílíte vaše recepty a tipy, co vše v něm doma připravujete.

Obecně, pro ty, kteří princip pomalého hrnce neznají, jde o pomalou přípravu jídla, aniž by vaření dosáhlo bodu varu. Podle typu hrnce je možné určit různou teplotu (např. nižší cca 70°C, vyšší cca 90°C) a podle toho, co vaříte, nastavíte délku vaření. Můžou to být 2 hodiny, ale můžete takto vařit klidně po celou noc, ráno vstanete a máte hotový oběd. Pomalé vaření zaručí uchování vitamínů, zelenina se nerozvaří, maso by mělo být krásně šťavnaté a měkké. Toť teorie.

V praxi jsem zatím zkoušela hovězí vývar vařený přes noc, tedy nějakých zhruba 12 hodin, a podruhé to bylo vepřové maso se zeleninou vařené 4 hodiny (pokaždé jsem zvolila vyšší teplotu vaření).

1. Hovězí vývar – přiznám se, že vývar, který dělám normálně na plotýnce, kdy jej vařím asi 2-3 hodiny mírným pobubláváním, mi prostě chutná víc. Tento pomalu tažený mi přišel rozhodně jemnější, chutě nebyly tak výrazné. Taky mi přišel tučnější, jak se vařil déle, tak asi maso a kosti ze sebe vypustily všechen tuk. Na zelenině bylo fajn, že vůbec nebyla rozvařená, na druhé straně mi ale přišla sama o sobě bez chuti – ta se asi všechna vyvařila do vývaru. Poté, co jsem přidala nudle a pořádně dosolila byl celkový výsledek dobrý, chutnalo to jako vývar, ale jak říkám, byl celkově jemnější a tedy ne tak chuťově výrazný, jak jsem zvyklá.

2. Vepřové maso se zeleninou – jednou jsem přemýšlela, co uvařit pro mě a pro dceru na oběd, když jsme zase dopoledne mířily pryč, a tak mě napadlo vyzkoušet náš nový přístroj. Prolistovala jsem si den předem recepty, co jsme k němu obdrželi, jestli mě tam něco nezaujme, a nakonec jsem si z jednoho vzala inspiraci a upravila si jej podle sebe a podle toho, co jsem zrovna měla doma... Měla jsem v mrazáku kostky vepřového masa na guláš, tak ten jsem večer před vytáhla, aby do rána rozmrznul. Ráno jsem ho tedy po snídani osolila, opepřila, brambory oloupala a nakrájela na tenké plátečky a dala na dno hrnce. Na ně jsem nasypala maso, na osminky nakrájenou cibuli, pak na kolečka nakrájené dvě mrkve a dvě petržele, na malé kousíčky nakrájený česnek a celé jsem to zalila konzervou krájených loupaných rajčat. Celé osolila a přihodila lístky čerstvé bazalky. Nastavila jsem hrnec na 4 hodiny. Výsledek nebyl špatný, maso je z hrnce krásně měkké, i když se jednalo o plec, která bývá normálně tužší, a dalo se sníst i ohřáté druhý den. Ale stejně jako u vývaru mi jídlo přišlo dost chuťově mdlé, musela jsem si ho na talíři dost dosolit a je pravdou, že kdybych tento mix věcí vařila normálně varem, byly by jednotlivé ingredience více rozvařené a tím pádem pospojované dohromady – a tím by bylo asi jídlo zajímavější. V pomalém hrnci se vám prostě jídlo jen tak nerozvaří, což ale někdy může být kontraproduktivní :-D Ještě tedy musím dodat, že dceři jídlo nechutnalo a sněla jen pár lžiček.

Obecně z dalších postřehů – mám trochu problém s tím, že musím jídlo připravit buď už večer a opravdu ho táhnout celou noc nebo si přivstat a naházet to tam ráno, ale tak, aby se přece jen vařilo dostatečně dlouho. Obě řešení jsou pro mě dost náročné. Večer na přípravu oběda většinou nemám moc času a ani se mi nechce – v šest večer zaklapnu notebook a jsem ráda, když stihnu dát mýt myčku, jít s dcerou na zahradu, nachystat večeři, vykoupat dceru apod. A ráno, když nemusím, tak se mi nechce vstávat zbytečně brzo, nehledě na to, že se po umytí musím napřed pořádně nasnídat, aby mi nebylo špatně, a následně vypravit ven dceru, což je na další půl hodinu, takže člověk prostě musí pořádně plánovat a počítat s ještě dalším časem navíc. 

A co mi teda trochu vadí je, že ta keramická nádoba uvnitř je strašně těžká. Špatně se s ní pak manipuluje při slévání vývaru přes cedník nebo při umývání a mám strach, že ji upustím a rozbije se.

Mno, hlavně teď budu muset opravdu pořádně otestovat nějaké dobré recepty a dochucení, aby se výsledná jídla chuťově rovnala těm z klasických hrnců a pekáčů. Přece jen je způsob přípravy jiný a musím se to naučit. Tak doufám, že se mi nakonec nákup pomalého hrnce vyplatí :-)

A jaké s ním máte zkušenosti vy?