Náš měsíční jídelníček – březen/duben

Jak jsem tu před pár dny zveřejnila, u nás doma se před nedávnem přestalo kojit. Byla jsem zvědavá, jaký následek tento fakt bude mít z hlediska jídla. Je pravdou, že poslední měsíc, dva, to kojení už asi o jídle moc nebylo, ale přece jen, nějakým způsobem to ten žaludek zaplnilo a když dceři nechutnal oběd nebo neměla chuť na večeři, prostě si dala mlíko a zřejmě jí to stačilo.

Současně už začala trochu více jíst, ale řekla bych, že spíše nárazově. Tzn. že některé dny snědla na co přišla a pak měla dny, kdy nejedla skoro nic. 

Zvláštní je, že s ukončením kojení přišlo období asi dvou týdnů, kdy dcera jedla ještě mnohem míň, než předtím. No, lépe řečeno, chodila pořád, že má hladeček, ale nejvíc si brousila zuby na nějaké pochutiny, ale aby do ní člověk dostal normální oběd či večeři, to bylo dost umění. Nejvíc jsem se potýkala s tím, že si začala hodně vymýšlet. Nechtěla oběd, řekla si o něco jiného, tak jsem jí to přinesla, ale i to ve výsledku zůstalo načaté, ochutnané, ale dále netknuté. Možná taky dcera prostě zkoušela, co jí dovolím a co ne :-)

Dokonce už i u babičky, kde obvykle sní vše, co se jí dá, měla jednoho dne záchvat, že nechtěla po polévce druhé jídlo, ale že už chce jít na dvorek za pejsky. Když jsme jí to nedovolili, asi 10 minut plakala zavřená v koupelně. Pak pochopila, že z toho asi nic nebude, přišla a něco málo ode mě ještě snědla. 

A tak mi už pomalu i začínala docházet trpělivost a přemýšlela jsem, jaká strategie je lepší. Když nesní to, co jí dám, prostě jí nedat nic a nechat ji o hladu? Jenže, co když jí to jídlo, co jsem uvařila, skutečně nechutná? Jak poznat, co je rozmar a co je prostě u malých dětí „normální“? Vím, že když já jsem byla dítě, taky jsem se v jídle vrtala. 

Hlavně jsem udělala zásadní krok, vyklidila jsem skříňku, v níž přechováváme pochutiny a schovala vše, co nechci, aby sama pravidelně jedla. Jelikož ona je schopná využít chvíle, kdy mám nějaký pracovní meeting, zavře si stahovací dveře mezi jídelnou a kuchyní, přisune si schůdky a sama si ze skříňky vyloví a rozbalí, co chce. Pak se tedy s úsměvem a rukou za zády přijde „pochlubit“, že si jako něco ulovila. Vím, že jsem měkká a většinou jí nějakou pochutinku dovolím (bonbónky, lízátko, případně nějaké amarantové kořeněné lupínky apod.). Já sama to jím a mám to ráda a zas nechci být pokrytec, že bych dceři vše zakázala a pak se tím sama cpala. Ale samozřejmě se to snažím regulovat, pokud za ten den měla už sladkého moc, tak jí další věc už nedovolím.

Je možné, že nám doma okolo Velikonoc taky proplula nějaká virózka, protože měla dcera dvě noci problémy žaludečního rázu a mě to skolilo teda pořádně, lítala jsem na záchod celou noc a pak jsem dva dny byla dost nepoužitelná. 

Taky přemýšlím o tom, že ono to mateřské mléko přece jen pořád tělu dodávalo určité speciální látky, které možná dokázaly to trávení nějakým způsobem regulovat, pomáhat mu, a jakmile MM nebylo, tak se organismus musel naučit se vším tím jídlem a pitím vyrovnávat po svém.

 

Takže i z těchto důvodů je tentokrát jídelníček spíš o tom, co jsem na oběd navařila / připravila, než o tom, co dcera skutečně snědla.

Poslední týden se však zdá (a musím zaťukat), že se jí apetit celkem vrací. Dokonce začala jíst pečivo, takže na snídani je schopná spořádat celý rohlík nebo krajíc chleba s marmeládou, nebo když si na svačinku opeču rohlík na toustovači ke kefíru, tak přijde, sebere mi ho a je schopná mi ho celý sníst.

sobota 23.3.	smažený sýr, hranolky
neděle 24.3.	zapečené kotlety s bramborami, cibulí, sýrem a smetanou
pondělí 25.3.	já zbytky z neděle, Gábi vepřový vývar
úterý 26.3.	zelňačka
středa 27.3.	hovězí vývar s játrovými knedlíčky, krůtí prsa plněná parmskou šunkou, mozzarelou a sušenými rajčaty, steakové hranolky, zel. obloha (byly jsme po herničce na meníčku v restauraci)
čtvrtek 28.3.	dcera bulgurový salát s hummusem, kuřecím masem a hráškem, já pizza (hotovky z obchodu)
pátek 29.3.	restovaná zelenina, pečené batáty a brambory, volské oko
sobota 30.3.	uzená cigára, pečivo, salát
neděle 31.3.	čínské nudle se zeleninou a vepřovým masem
pondělí 1.4.	zbytky z neděle
úterý 2.4.	cuketa plněná směsí kuskusu, restované cukety a rajčátek posypaná strouhaným sýrem, pečené bramborové plátky
středa 3.4.	čočková polévka, zeleninový salát s tuňákem (byly jsme v Brně a jedly jsme v dětské kavárně)
čtvrtek 4.4.	restovaná zelenina, volské oko
pátek 5.4.	ovocné knedlíky (kupované)
sobota 6.4.	ham end eggs
neděle 7.4.	vařené hovězí, křenová omáčka z cukety, petržele a fazolí, špaldové knedlíky
pondělí 8.4.	Já zbytek z neděle, Gábi hovězí vývar
úterý 9.4.	hovězí vývar
středa 10.4.	rýže na kari s cibulkou, mrkví, tuňákem a černými olivami
čtvrtek 11.4.	vepřový závitek se zelím, karbenátek a bramborák (kupované)
pátek 12.4.	rohlík se salámem (přijely jsme o půl jedné z herničky, nic navařeno, já spěchala na meeting)
sobota 13.4.	pečený králík na tymiánu s rýží
neděle 14.4.	sekaná s bramborami
pondělí 15.4.	zbytky z neděle
úterý 16.4.	červená polévka s mrkví, rajčaty a červenou čočkou
středa 17.4.	zbytek z úterý
čtvrtek 18.4.	špenát, volské oko, brambory
pátek 19.4.	hovězí vývar
sobota 20.4.	zapečené těstoviny s brokolicí, kukuřicí, šunkovou klobásou a sýrem
neděle 21.4.	zapečené panini (výlet)
pondělí 22.4.	kuřecí vývar, řízky s bramborami (u babičky)
úterý 23.4.	co dům dal - dítě zbytek těstovin ze soboty a rohlík se salámem, já nic, protože mi bylo v noci blbě (staral se tatínek)
středa 24.4.	polévka z hovězího vývaru s bramborami, kořenovou zeleninou a pórkem
čtvrtek 25.4.	polévka ze středy, dcera kakao
pátek 26.4.	rýže s mrkví a hráškem
sobota 27.4.	kuřecí steak se šunkou a sýrem, hranolky (v restauraci)
neděle 28.4.	dítě jedlo u babičky (polévku), já byla pryč
pondělí 29.4.	brambory, zapečená cuketa s topinambury a rajčatovou konzervou s bazalkou na olivovém oleji
úterý 30.4.	já zbytek zeleniny z pondělka, dcera kupovaný bulgur salát s hummusem a sušenými rajčaty