Malujeme

Poslední měsíc, dva začala dcera poznávat a pojmenovávat barvy, a tak jsem si řekla, že je asi načase se pořádně obout do nějakého toho kreslení a malování. Do té doby jsme zkoušely jen voskovky, o nichž jsem tu už kdysi psala (link zde), ale bylo to vždy jen pár čar a pak si s nimi Gábinka spíš hrála jiným způsobem (a dost je už zmasakrovala).

Nechtělo se mi ze začátku investovat do nějakých drahých speciálních barev, takže jsem začala testovat to, co jsem měla doma. 

1. Akrylové barvy – pro začátek jsem zvolila asi to nejhorší, co jsem mohla :-D Akrylovky jdou totiž fakt blbě dolů a počítejte s tím, že dítě od barev zapatlané prostě bude. Drhla jsem dceru v umyvadle asi čtvrt hodiny, než se mi podařilo všechno jakžtakž umýt... a co bylo za nehty, se pak odstřihlo. Výsledný obraz by i vypadal hezky, kdyby si nakonec Gábinka nevybrala černou barvu, nevyprskla ji tam přes půl plátna a celé to nerozmazala. Byl jí tam fakt velký nános, takže jsem musela plátno trochu otřít papírem a aspoň jsem tam rychle domalovala nějaké barevné čárky, aby se to nemuselo vyhodit. Mezitím se slečně podařilo vylít vodu, takže závěr byl trochu hektický a ne úplně nervově vyrovnaný z mé strany. 

2. Tempery – po naší první zkušenosti jsem podruhé sáhla raději po temperkách, o nichž jsem věděla, že když nic jiného, aspoň půjdou líp dolů :-D Musím říct, že akrylové barvy jsou na pohled takové pěknější, jasnější, zářivější. Nevím, jestli to bylo tím, nebo prostě jen nebyla ta správná nálada, ale tentokrát tomu Gabča moc nedala, pár tahů štětcem udělala, ale nakonec jsem to narychlo dotvořila já.

3. Vodovky – když jsem viděla, že dcera chce hlavně namáčet štětec do vody, zkusila jsem příště vzít vodovky a zkombinovat je s voskovkami (pamatuju si, že tuto techniku jsme také dělali na škole a bývala docela efektní). Ale vodovky dceru tedy moc nenadchly, pořád ukazovala na tempery, že chce malovat raději s nimi. Tak jsem je vytáhla, ale místo plátna jsem už vzala jen obyčejnou čtvrtku, protože mi bylo líto „plýtvat“ plátny na to její malování. Tentokrát dokonce nemalovala vůbec, ale zaujalo ji skládání barviček vedle sebe a jejich pojmenovávání. Tak jsem papír pojednala já, naprosto bez inspirace a musím říct, že se na mě má léta strávená v dětství ve výtvarném kroužku moc nepodepsala...

4. Plakátové barvy – už dříve jsem v diskuzích četla, že rodiče dětem na první tvoření kupují také tzv. plakátové barvy. Nikdy dřív jsem se s nimi nesetkala, v podstatě až poměrně nedávno jsem je začala vídat v Tescu či Pepcu. Po předchozích pokusech jsem se rozhodla je také zkusit pořídit. A tak jsme je zrovna dnes zkusily a musím říct, že z mého pohledu zatím největší úspěch. Barvy jsou už namíchané do příjemné konzistence, takže se nemusí na paletě rozmíchávat s vodou. Kelímek jsem sice po ruce měla, ale jen s minimem vody na umytí štětců od jedné barvy předtím, než je namočíme do další. Plusem také jsou pěkné malé kelímky, v nichž barvy jsou, které se pak mohou použít například na uskladnění domácích prstových barev, na nichž jsou na internetu návody (přijde-li na to čas). Také jsem dnes zvolila jinou taktiku. Nebrala jsem to tak, že budeme malovat spolu, ale jen jsem dceři namáčela a omývala štěstce, šroubovala kelímky a snažila se jednak udržet její pozornost tím, že jsem ji pobízela, ať si vybere barvu a podávala štětce či natáčela papír, a druhak, že jsem vlastní tvorbou neobracela pozornost směrem od ní, takže nestihla vyvést žádnou ptákovinu. Takže tento výsledek je vlastně opravdu celý jen její a musím říct, že se mi moc líbí :-)

5. Barevné propisky – v Pepcu jsem také společně s plakátovými barvami koupila fixy (ty jsem zatím raději schovala) a sadu deseti barevných propisek. Stála 20 Kč a musím říct, že dceru hned zaujaly. Mají totiž opravdu pěkné barvy. Takže to je taky hit posledního týdne, už máme skoro pokreslený celý jeden sešit.

6. Barevné křídy – nedávno jsem taky přes bazárek pořídila malou tabuli na barevné křídy, z druhé strany má dokonce i bílou plochu na takové ty speciální fixy na bílou tabuli. Je to zase trochu jiné malování, protože je to vlastně jediné místo, kde zatím maluje svisle. Teď tu trénuje svislé čáry, ale je pravda, že zatím zas tak veliký zájem tabule nevzbudila.

Co mě dále zaujalo a ráda bych pořídila?

Voskovky Crayon – je to obdoba voskovek od Koresu, které jsem pořídila už dříve. Podle ohlasů by ale měly být trvanlivější, čti ne tak snadno rozflákatelné. Gábinka si totiž ty svoje strašně ráda dávala na prsty, jenže jich už většinu porozbíjela (a opravdu stačilo jen aby to z nízké výšky spadlo na zem a bylo to na dva kusy), takže už si s nimi tolik nevyhraje

Pastelky – mám doma jakousi hroznou sadu pastelek, které skoro vůbec nemalují – mají strašně tvrdé tuhy. Na jedné akci jsme zkoušely malovat úžasnými pastelkami MFP, které opravdu zanechávaly pěknou sytou stopu a měly hezké barvičky. Ovšem pak jsem narazila na Stabilo Woody 3 v 1 a říkám si, že to musíme někdy vyzkoušet. Jen se trochu bojím, aby tím nechtěla Gábinka kreslit všude a na všechno, protože evidentně to na všechno kreslit bude. Sice by to mělo jít dolů, ale zas to bude víc práce pro mě. Tak uvidíme.

Každopádně je teď u nás doma malování docela hit, akorát mě trochu mrzí, že většinou nemám moc inspiraci, co vlastně malovat, a to, že nemám bůhvíjaký talent, aby to měla dcera od koho odkoukat. Taky když vidím, jak některé stejně staré děti už namalují obrázek, kde lidi vypadají jako lidi, tak doufám, že se bude Gábinka brzy zlepšovat. Ovšem nesmíme zapomínat na to, že pro děti je to zas úplně nová aktivita a že bychom od nich asi chtěli až příliš. Důležitý je v tomto případě spíš ten proces, než výsledek ;-)