Recenze: Fotokniha Professional Line od Saal digital

Kdo mě zná a sleduje můj osobní profil na Facebooku, ví, že jsem se v posledních měsících začala ve svém volném čase (pokud se tomu tak dá říkat :-D) věnovat fotografii. Máme doma zrcadlovku a mým snem už několik let bylo naučit se fotit s manuálním režimem. Od doby, co fotím ty své dětičky, tak tato touha narůstala a narůstala, až jsem se konečně před loňskými Vánoci rozhoupala, půjčila si od známé knihu, stáhla manuál k našemu foťáku, od Ježíška si přála předplatné grafického programu a vrhla jsem se na to. 

Naučit se ovládat manuální režim zase není taková věda, jak by se zdálo. Je důležité pochopit vztah tří veličin – clona, čas a ISO – které se vzájemně ovlivňují. O tom se dá najít spousta článků či YT videí na internetu, případně jsou skupinky na Facebooku zaměřené na amatérské fotografování, kde se občas i najde někdo ochotný, kdo vám poradí. Ve zkratce, ze začátku je člověk zmatený, ale postupně si s tím zkouší hrát, až to jednou tak nějak sepne. Nechci říct, že hned přesně vím, podle toho, jak je zrovna počasí, světlo a co fotím, jak foťák nastavit. Občas je potřeba nějak začít a po zkušebních fotkách hodnoty přeštelovat. Ale kdokoli by chtěl začít a bál se, že je to určitě moc složité a nemá na to schopnosti, nebojte se, naučit se to opravdu dá!

Co je pro mě teď priorita, je ovládnout další level – správnou kompozici. To už mi přijde trochu větší oříšek. Zase – na internetu toho najdete spousty – rady a pravidla, jichž se držet. Pravidlo třetin, zlatého řezu, mít jasno co a proč fotíte atd. Nedávno jsem v jedné ukázce v televizi slyšela větu nějakého oceňovaného fotografa, „když o tom moc přemýšlíte, tak to tam většinou nemáte, musíte to cítit“. A to je to… Nejsem si zatím úplně jistá, jestli mám ten správný cit, většina opravdu pěkných povedených fotek mi přijde, že vznikla spíš náhodou, než tím, že bych věděla, jak na to…

A třetí, neméně důležitou součástí dobré fotky je dobrá postprodukce. Tedy úprava. A tím nemyslím to, že nejlepší fotograf je ten, kdo ji nejlépe upraví ve Photoshopu. Když vyfotíte špatnou fotku, nikdy ji v žádném grafickém programu neupravíte tak, aby z ní byla skvělá fotka. Kompozice se dá do jisté míry upravit výřezem, ale pokud máte uřízlou postavu, příliš přepálená (světlá) místa, špatně natočeného člověka nebo nějaký předmět, který tam nepatří, nebo prostě je ta fotka celkově o ničem, s největší pravděpodobností se vám nepodaří fotku nějak zázračně vylepšit. Na co tedy používat grafický program? Dokud to nezkusíte, neuvěříte, co se v něm dá vykouzlit. I fotka, která je sice kompozičně dobrá, ale vypadá bledě, nejsou tam žádné barvy, nebo vypadá příliš tmavá či světlá, se dá jen drobnými úpravami barev, světla a stínu přeměnit v opravdu pěknou a zajímavou fotku.

Vlevo originální fotka, vpravo po úpravách v Lightroom CC

A tak se teď velice často bavím focením, a právě i hraním si s grafickým programem Adobe Lightroom CC (v předplatném spolu s Adobe Photoshopem za zhruba 350 Kč měsíčně). A díky vyhledávání stránek o focení se mi na Facebooku jednoho dne objevil sponzorovaný odkaz na možnost získání poukazu na fotoknihu Professional Line od společnosti Saal Digital. O tomto poskytovateli fotografických služeb už jsem v minulosti slyšela chválu, ale zatím jsem neměla osobní zkušenost. Fotoknihu jsem ještě netvořila, jediné, co využíváme, je tisk fotokalendářů, které si necháváme dělat poslední tři roky pro nás i pro rodiče jako dárek k Vánocům, a tam využíváme služby společnosti Fotolab.cz. 

Nicméně nabídka poukazu na 3000 Kč zněla jako úžasná příležitost zkusit vidět moje fotografie jinak než jen na monitoru notebooku, a tak jsem byla velice ráda, když jsem byla vybrána. Co jsem se později dočetla, tímto stylem – věnováním poukazů výměnou za recenzi produktu – si značka dobývala pověst, když na českém trhu začínala (sídlo společnosti je v Německu, kde také fotoknihy tisknou). Nyní se tímto způsobem firma snaží propagovat vysoce kvalitní řadu fotoknih Professional Line. Jak již název napovídá, mělo by jít o vyšší standard než u jejich klasických produktů. Fotoknihy z této řady jsou dodávány v kožené vazbě a přední strana je zatavena v akrylátovém skle, jsou vyráběné ručně a nenajdete na nich žádné logo výrobce. Povrchů je na výběr kromě několika barev a struktur kůže i například plátno nebo imitace dřeva. Vnitřní strany můžete mít v matném či lesklém provedení, vybrat si také můžete vysoce kvalitní matný tisk nebo umělecký papír. Na výběr je pět různých formátů.

Tolik teorie, kterou si koneckonců můžete přečíst na stránkách výrobce také. Takže jaké jsou mé dojmy?

Co se týká sestavování fotoknihy, strávila jsem nad ní poměrně dost času. Přemýšlela jsem, jak nejlépe knihu pojmout, aby to nebylo jen samoúčelné naskládání mých fotopokusů za sebe, abych ty „darované“ peníze co nejlépe využila. Nakonec jsem se rozhodla, že kniha bude zejména zaměřená na naše děti.  K minulým Vánocům jsem si totiž tak nějak plánovala, že sestavím fotoknihu z prvních tří let Gábinčina života, ale nakonec jsem se k tomu nedostala. A tak jsem knihu rozdělila na několik oddílů – jeden je věnovaný dceři, jeden synovi, jeden oběma – jsou tam srovnávací fotky stejných nebo podobných fotek z období miminek, pak oddíl rodiny atd. Každý tento oddíl jsem pak od sebe oddělila dvoustránkou těch mých pokusných fotografií.

Fotoknihu si sestavujete v programu Saal Designer, který si stáhnete do PC a nainstalujete. Řekla bych, že pohyb v programu je velice intuitivní. Je pravdou, že jsem ani neprozkoumala veškeré možnosti, které nabízí – je tam spousta šablon, které můžete využít, v nichž máte již různé obrazce, místo na nápisy a rámečky, do nichž můžete umístit své fotky. Já jsem to chtěla čisté a jednoduché, jen fotky na celou stranu, na začátku každého oddílu jemný nadpis, nic víc. Jediné, s čím jsem měla trochu problém, bylo ořezávání fotek. Když si přetáhnete vybranou fotku z náhledů na danou stránku, program vám zeleným nebo červeným rámečkem naznačuje, zda máte fotku dobře umístěnou vzhledem k ořezu.

  

Napřed jsem nechávala ty „přebytečné okraje“, které přetékaly mimo oblast strany, být, ale postupně to u některých stránek dělalo trochu problém, že jsem pak vlastně byla zmatená, co přesně z fotografie bude vidět (hlavně u hřbetu knihy), tak jsem začala všechny fotky ořezávat, aby byla přesně co strana, to fotka. Asi na dvou místech mi to uteklo a okraj fotky nevede přímo hřbetem. Ale není to moc poznat a nijak to nevadí.

V program oceňuji to, že si v něm nakonfigurujete zároveň i celkový vzhled (obálku, fotopapír atd.) a pokud přidáváte stránky, hned vidíte, jak vaše změny ovlivní výslednou cenu. Po objednání vám váš návrh knihy zůstane v paměti, takže si jej kdykoli můžete editovat či znovu objednat. Když se tak zpětně dívám, co všechno tam lze nastavit, tak hned v prvním kroku si můžete vybrat, zda využijete prázdné šablony, automatických návrhů umístění fotek na stránku nebo plně automatického nalití fotek do předchystaných šablon. Pokud vyberete třetí možnost, máte na výběr z velkého množství šablon z oblastí miminko, svatba, děti a několik dalších. 

Fotky pak přetahujete na danou dvoustranu a ony se automaticky vkládají podle vybraného návrhu strany. Pokud nechcete nad výrobou fotoknihy strávit mnoho času, je to určitě skvělá volba. I v případě, že zvolíte plně automatický návrh, můžete pak automatickou volbu deaktivovat a knihu editovat podle svého. Při tvorbě také můžete vybrat různé barvy pozadí, vložit fotky do rámečků nejrůznějších tvarů, stanovit pořadí fotek, jak na sobě budou ležet, aby se správně překrývaly, a máte na výběr z opravdu obrovského množství klipartů.

Po objednávce mi v potvrzujícím e-mailu psali předpokládané odeslání za 12 dnů, což mi přišlo poměrně dlouho. Ale nakonec fotokniha dorazila o dva dny dříve a je pravdou, že se to tam zrovna setkalo s květnovými pátečními svátky, a navíc šla zásilka z Německa, což jsem předtím netušila, takže vzhledem k těmto skutečnostem byl termín myslím v pohodě. Po vybalení z krabice jsem se napřed dost lekla. Na první straně z akrylátového skla bylo několik viditelných rýh. Úplně jsem si říkala, tý jo, za takové peníze a takhle poškrábané to mají. No… nejsem sice blondýna, ale občas asi trochu jo. Chlap se na to koukl a zjistil, že na skle je ochranná fólie :-D Když ji strhnul, tak byla titulní strana naštěstí nepoškozená.

Jinak fotokniha působí moc pěkně, vybrala jsem takovou klasiku – kožený obal v černé barvě – a profesionální matný tisk (vždy se bojím lesku, aby to nebylo po prohlížení poťapané od prstů). Vnitřní stránky jsou poměrně pevné, řekla bych jako ještě o trochu tvrdší čtvrtka. Je pravda, že i když jsou stránky matné, trochu mi vadí, že se fotky lesknou od odrazu z okna, ale nevím, asi je to normální. Byla jsem hodně zvědavá na kvalitu fotek, protože jsem do knihy použila směs – fotky ze zrcadlovky focené na automatický režim, pak ty moje „fotopokusy“ na manuální režim, případně poloautomatiku (prioritu clony), a dokonce jsem tam propašovala i jednu fotku z kompaktu Canon Powershot D10 (s režimem focení ve vodě) a jednu z mobilu. Všechny jsem se tedy alespoň trochu snažila upravit v Lightroomu, i ty automaticky focené, abych vylepšila světelnost a barvy. 

Automatický režim na zrcadlovce (Nikon D3100)

U těch z automatiky bych řekla, že nenadchnou, ale rozhodně neurazí. Ovšem z těch „uměleckých“ z poslední doby jsem si docela sedla na zadek, fakt vypadají krásně. A mobilovka velice mile překvapila, při zběžném pohledu na ní není poznat, že je z mobilu. Asi takhle, určitě tady platí fakt, že pokud nafotíte fotku plnou šumu, nebo zkrátka nebude dostatečně ostrá, samozřejmě, že to na ní ve fotoknize poznáte. Ale pokud máte opravdu kvalitní, zajímavou fotku, tento profesionální tisk jí ještě přidá na hodnotě.

Vlevo opět automat na zrcadlovce, vpravo "podvodní" kompakt Canon

mobil Samsung A6

Manuální režim na zrcadlovce

Jak už jsem zmínila, tento typ fotoknihy vyjde na poměrně dost peněz – záleží tedy samozřejmě na formátu, který vyberete, a na počtu stránek. Mně to nakonec vyšlo neuvěřitelně přesně na ty 3000, na něž jsem měla poukaz, plus pár korun navíc, ale byla tam nějaká minimální částka, kterou bylo třeba zaplatit, tak jsem nakonec přidala ještě další 4 strany a měla jsem tak ve výsledku celkem 66 stran. Rozpočítaně to vychází cca na 30 Kč za jednu stranu a cena obalu – kůže plus akrylátového skla – dělá něco přes tisícovku.

Když se dívám na ceny normální fotoknihy u Saal Digital, hodně záleží na tom, jakou variantu vyberete. Je pravda, že na výběr je tam z mnohem většího množství formátů. Povrch může být jako klasická kniha, ale také zde naleznete možnosti plátna, kůže či imitace dřeva – výběr materiálu pak samozřejmě také cenu navyšuje. Stejný počet stran v obdobném formátu tak lze pořídit už za zhruba 1500 Kč, ale také třeba o 1000 Kč dráž. Nemám bohužel srovnání, jak se ceny pohybují jinde, ale co jsem slyšela už dříve, bývají fotoknihy od Saal Digital obecně považovány za kvalitní. I u obyčejné fotoknihy je na výběr taktéž profesionální mat či umělecký tisk, jako u řady Professional line, a také zde najdeme „layflat“ vazbu, tedy plochou vazbu, kde můžete na dvoustranu umístit jedinou fotografii a hřbet de facto nepoznáte.

Výhoda řady Professional Line tak podle mě spočívá převážně v použití akrylátového skla na přední stranu a zmiňovaná ruční výroba. Za příplatek si také můžete objednat dárkovou krabičku. Pokud si někdo nechává tisknout fotoknihy pravidelně několikrát do roka a nahrazuje si tak klasická fotoalba k zachycení vzpomínek na dovolené, rodinné akce i fotografie „jen tak“, pravděpodobně po této dražší variantě nesáhne. Ale přejete-li si mít vytištěné třeba rodinné profi fotky, které si necháváte dělat u fotografů, věřím, že tato varianta bude krásnou památkou. Je také určitě zajímavou variantou například pro svatební alba, jako luxusní vzpomínkový dárek k jubileu, k narození děťátka, nebo jako reprezentativní portfolio profesionálního či uměleckého fotografa. Takže za sebe doporučuji, ale převážně na fotky určitého stupně kvality, které v této řadě fotoknihy ješté výrazněji vyniknou.