sobota 14. dubna 2018

Báboka, baboji nebo majika



Poslední dva, tři měsíce nevycházím z úžasu, když sleduju, jak se malé každým dnem obohacuje slovní zásoba. Jak ji baví zkoušet říkat nová slova, jak nasává nové asosciace. Je to prostě boží!

Ještě když jsem byla těhotná, koupila jsem si takový ten deníček, kam jsem chtěla zapisovat každá dceřina poprvé a dávat tam fotky. Musím se přiznat, ža zatím tam mám vyplněny asi 4 stránky, nějak na to není čas. Ale už několik měsíců se chystám, že tam začnu vypisovat Gábinčina první slova, než na ně zapomenu. Čas letí a deníček leží ladem, ale když už tu mám ten svůj blog, pochlubím se vám a hodím sem slovníček mé dcery. 


Tak prvně samozřejmě začínala se zvuky zvířátek:

Jájá   -   mňau mňau, kočička
Af   -   haf, pejsek
   -   bů, kravička
Bibi, později Bebe   -   bé bé, ovečka
Iaia (podobně jako když houká sanitka)   -   íá, oslík, ale též žínka (máme žínku na mydlení v podobě oslíka a i když ji mydlíme nějakou jinou, stejně u toho hýká)
Uááá   -   lev nebo tygr
Ch ch   -   chro chro, prasátko, ale i nosorožec
Íááá   -   ihahá, kůň
Gaga   -   kačenka, husa
Mémé   -   koza (to zvládá až poslední dobou)
Tú tú   -   slon, ale i chobotnice (zřejmě asociace chobot – chobotnice)
Brm brm   -   brum brum, medvídek
Kokaka   -   kokodák, slepička (ale i kohoutek)
Kapekepeke   -   letí letí, motýl nebo pták (ale už to řekla i na letadlo :-D)
Káká   -   kvá kvá, žabička

Mimo to postupně začínala s dalšími jednoduchými slovíčky:

Br br   -   brm brm, auto
Ajé   -   a jedem
Apů   -   dřívější vyjádření Medvídka Pů (ze seriálové znělky Tygr a Pů), dnes již říká jen Pů
Kyje?   -   kde je?
Adyjé   -   tady je
Ao   -   haló, ahoj

Členové rodiny, lidé:

Mama   -   máma
Tata   -   táta
Baba   -   babička
Teta   -   teta
Geda   -   děda
Deda   -   strejda
Babi   -   Gábi
   -   pán
Papí   -   paní
Ňuňu   -   miminko, děťátko, dítě
Papepe   -   chlapeček
Majika   -   maminka (hit posledních dní)

Oblíbení hrdinové a hračky:

Papipa   -   Hasič Sam
Tuli tulí   -   Teletubbies
Pepa   -   prasátko Pepa (ale zároveň i iVysílání ČT Déčka)
Á   -   plyšák Alzáček
Papepa   -   panenka
Bauo   -   balon
Kujika, kulika   -   kulička

Samozřejmě i jídlo a kuchyně je důležitou součástí slovníčku:

Báboka   -   bábovka (první trojslabičné slovo)
Baboji   -   brambory
Dulé   -   Nudle
Beba   -   chleba
Bajá   -   banán
Do   -   dort
Nuš   -   nůž
Žika   -   lžička
Ojiji   -   olivy

Na části těla většinou ukazuje, ale pár už jich taky říká:

Pipupi   -   prsíčka
Baďaba   -   bradavka (řekla párkrát, ale pak začala používat ta prsíčka :-D)
Pupí   -   pupík
Uško   -   ouško
Noa   -   noha
Bobo   -   hovínko
Lulilulí   -   čurání

No a to zdaleka není všechno:

Ají   -   hají, spát, ležet (ale i pokojíček, v němž občas přespává její strejda, tak říkáme strejda hají)
Koa   -   kolo, motorka
Dua   -   duha
   -   blé, když je něco fuj (ale stejně ji to neodradí to třeba dát do pusy)
Bu   -   bum, když s něčím hodí na zem
Ba   -   baf
Pápá   -   pápá, při loučení
Bi   -   blik, rozsvítit, vypínač
Pípíp   -   zvuk pípání (myčka, teploměr, mikrovlnka)
Papa   -   plavat
Budu   -   bundu, bunda
Bokiki   -   botičky
Tatoji   -   tátovo, tátovy
Tue   -   tuhle, tohle (hit posledních dní)
Doů   -   dolů
Naou   -   nahoru
Boda   -   voda
Kakake   -   kartáček
Mauá   -   malá
Pije   -   pije, pití, napít, lahvička s pitím
Ópy, ópy   -   houpy houpy, houpačka
Bububu   -   strašidlo, ale i mobil (nahrála jsem tam kousek z místního masopustu, byly tam dvě masky Mimoňů a Gabča jim hned začala říkat bububu. Často jsme se na to video spolu dívaly, až se to pojmenování rozšířilo na celý mobil)
Eště eště   -   ještě
Bubá   -   blbá (když jsem se občas zapomněla)
Odada   -   ovladač
Totata   -   Rozárka (naše kočka, nedávno mě šokovala, že ji pozná jménem)

Určitě jsem na něco zapomněla, ale myslím, že jako ukázka to bohatě stačí :-D


Úžasné je, jak si některé věci spojuje. Jeden příklad za všechny: Když se naučila slovo duha (měli jsme ji v jedné knížce o pejskovi), viděla pak duhu všude možně: třeba byly na stole vysypané různobarevné pastelky a ona řekla „dua“. Nebo viděla moje špinavé zadní okénko v autě, kde byly vidět stopy od stěračů a ona zahlásí „dua“. 

Ale úplně nejlepší na tom všem je, jak už se s ní dá komunikovat a dorozumět. Na něco se jí člověk zeptá a ona řekne „ano“ nebo „ne“ (ne je pravda častější varianta). Už to prostě není to malé miminko, pomalu z ní vyrůstá malá slečna a nastává nám ta pravá legrace! Opravdu se „nemůžu dočkat“, až nastane období Proč? :-D

A jaké perly říkají vaše děti?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Budu ráda, necháte-li mi tu svoje postřehy, nápady a poznámky. Líbí se vám můj blog? Co byste se tu chtěli dočíst? Nesouhlasíte se mnou v něčem? Pojďme diskutovat :-)