Vánoce s 1ročním a 4letou

Původně měl být tento článek koncipován jako každoroční tip na to, co pro děti pod stromeček. Ale jednak jsem před Vánoci vůbec nestíhala a druhak se přiznám, že ta inspirace letos nebyla tak velká a mezi naplánovanými hračkami nebyly žádné věci, které bych s lehkým srdcem doporučila dál před vyzkoušením. A to jak pro syna, kdy spoustu věcí pro jeho věk už doma máme, a proto jsem absolutně neměla nápady, co koupit, tak ani pro dceru. A tak jsem letos hodně dala na ni a vybírala podle toho, co se jí líbilo v reklamách na jednom z komerčních dětských televizních kanálů. 

Dokonce jsem si myslela, že to letos bude střídmější než loni a předloni, ale když jsem balila dárky a neustále jsem v ruce měla jen něco pro Gábinku, uznala jsem, že jsme to ve výsledku zase jaksi přehnali a že se Ježíšek asi spletl, když toho k nám domů tolik přinesl... 

Doma to navíc míváme tak, že já vymyslím nějaké dárky, z tohoto výběru něco pošlu jako tip dalšímu příbuzenstvu, případně to přímo koupím, zabalím a vezeme to k jedné z babiček nebo k tetě, aby to děti měly pod stromečkem tam. Pak ale chce něco za sebe darovat i tatínek a ten si do toho nenechá moc kecat, takže ve výsledku se to prostě nahromadí. Jeho filozofie je taková, ať tam má klidně blbosti, ale ať je toho co nejvíc, aby měla radost z rozbalování… Já sice nejsem minimalista, ale přece jen si říkám, jestli ji těmi věcmi příliš nezahlcujeme. Na jednu stranu máme doma spoustu věcí, ale na straně druhé mi vždycky přijde, že nemáme “nic pořádného”. Ono by to totiž chtělo si najít čas a pořádně ty věci vytřídit – hračky, které jen leží, uklidit, prodat, darovat, cokoli, jen se jich zbavit, ale problém je, že dcera lpí úplně na všem, co má, dokonce i na obalech od žvýkaček či bonbónů – má na ně svůj malý odpadkový koš a nesmí se to vyhazovat do velkého, protože ona to chce mít až do konce života… Takže bývám při třídění jejích věcí až příliš opatrná, aby pak nebyl problém, že jsem se zbavila něčeho, po čem by moc tesknila. Svým založením jsem také spíš křeček, vždycky jsem věci schraňovala a bylo mi líto cokoli vyhodit, i když poslední dobou už tu přehlcenost dost citelně vnímám a mívám chuť povyhazovat úplně všechno…

K organizaci Vánoc… Letos jsem začala dárky balit v předstihu, kdy byla dcera ve školce, abych to všechno stihla. Bohužel do toho zasáhla karanténa ve školce a dcera zůstala už od 17. prosince doma, kdy jsem měla zabalenou jen první – menší část věcí. Takže jsem zbytek tak tak stihla ve dvouhodinovém okénku 23. prosince, kdy jel tatínek s dcerou na hřbitov zapálit svíčku dědečkovi a trochu se projít. Akorát těsně předtím doma tatínek vztyčil stromeček, takže Gabča strašně moc spěchala domů ho začít zdobit a já tak musela ještě jeden dáreček narychlo dodělat a zabalit na Štědrý den. Dárky jsme měli schované ve sklepě, nachystali jsem je tentokrát všechny na jedno místo do bedny a IKEA tašky, aby je pak mohl tatínek jen rychle všechny vynosit pod stromeček. Tím, že jsme poprvé zdobili stromek už den předem, jsme Štědrý den měli takový poklidný, i když ani tak jsem se skoro nezastavila, jen prostě nebyl stres. Dokonce jsem ihned po probuzení vytáhla filé z mrazáku, takže včas rozmrzlo, poklidila jsem poslední věci, umyla stoly, vysála, nachystala vánoční tabuli a začala chystat zeleninovou polévku… Někdy před pátou hodinou jsme zasedli ke stolu. Děti mi nejedly ani polévku, ani bramborový salát, jen ryba jim celkem chutnala, ale i tak byla večeře letos taková pohodová, ne jako loni, kdy byla Gábinka totálně protivná a mimino na prsu :-D 

 

Letos jsem i vymyslela, jak to uděláme s nadílkou a věřím, že jsme zavedli pěknou tradici, kterou můžeme každoročně opakovat. Máme totiž jídelnu spojenou s obývacím pokojem bez dveří, takže zkrátka musíme někam odejít, aby mohl Ježíšek ty dárky nadělit. Na návsi v naší obci máme pěkný dřevěný betlém, který tu vyrábí jeden šikovný pán. Chodili jsme se na něj dívat vždy cestou ze školky a jesličky byly zatím prázdné. Tak jsem navrhla, že bychom se mohli jít po večeři projít a jít se podívat k tomu betlému, jestli tam náhodou už nebude Ježíšek ležet. Cestou jsme jakože zapomněli na prskavky, takže se pro ně musel táta vracet – a při té příležitosti tam naskládal dárky. Pak tam za námi došel, chvíli jsme pobyli u betlému, Gabča vyprskala asi pět prskavek, něco málo jsem vyfotila a šli jsme zase domů. Když jsme dorazili, dcera si všimla, že je v obýváku nějaká záře, chlap totiž už zapnul světýlka na stromečku, tak jsme šeptali a že ten Ježíšek tam asi zrovna je, tak musíme potichu, abychom ho nevyplašili. Rychle jsme se šli nahoru převléct – Gábinka chtěla šaty – a během převlékání jsme uslyšeli zvoneček… Táta na nás čekal na schodech, takže dcera opravdu snad nepojala žádné podezření :-) 

 

Obecně musím říct, že letos v těch 4 letech a 4 měsících už byla Gabča docela zlatíčko, strašně moc všechno prožívala, poslední dva, tři dny pobíhala a vykřikovala, že už budou Vánoce a jak se těší; spolupracovala, u večeře neodbíhala, jak je jejím zvykem, u stromečku všechno rozbalovala a radovala se, i z Adámkových dárečků, prostě už to zase bylo něco jiného (pak si to tedy vybrala poslední dva dny, kdy byla tak neskutečně protivná, že jsem to dlouho nezažila – asi uvědomění si toho, že Vánoce už zase končí, nebo nevím). Letos jsme taky dárečky polepili samolepkami se začátečními písmeny G, A, M a T (Gábinka, Adámek, máma a táta), protože tato písmena pozná, tak aby hned viděla, pro koho je dárek určen a perfektně to fungovalo. 

S Adámkem také nebyly větší problémy, on je celkem pohodář, takže pokud není moc unavený nebo hladový, vystačí si i s jinými členy domácnosti. A když ne, hodím ho na záda do šátku a můžu pokračovat v práci. Trochu jsem se bála, co stromeček, jestli nebude moc tahat za baňky, ale podobně jako Gábinka před třemi lety, jej naštěstí nijak zvlášť neničí. Miluje ale světýlka, jak ty, co máme na oknech, tak ty na stromečku, každé ráno, když přijdeme do obýváku, tak hned ukazuje na stromek a na zásuvku, abych je zapnula :-D I rozbalování dárků bral jako příjemné zpestření, přihlížel, jak mu sestřička rozbaluje dárky, sám ani nějak neměl zájem trhat papíry a v klidu obhlížel novinky.

 

Na Štědrý den vždy býváme doma v úzkém rodinném kruhu. Na Boží hod pak jezdíme za rodinou ze strany táty – takže jsme jeli k jedné babičce na oběd a pak odpoledne jsme se stavili ještě za tetou – všude měly děti také nějakou drobnost pod stromečkem. Říkáme, že tam Ježíšek taky nechává dárky, abychom se měli důvod mezi svátky se všemi vidět… Na Štěpána pak tradičně jezdíme za mojí mamkou do Brna. Pak máme ještě třetí štaci, kam jezdíváme později, podle toho, jak to časově vychází, většinou další víkend, nebo zkrátka někdy mezi Vánoci a Novým rokem – k mému tátovi do Břeclavi. Takže tam jsme ještě letos zajet nestihli, nějaký dáreček tam děti budou mít také.

 

A cože tedy letos děti dohromady dostaly? Přiznám se, že je možné, že na něco zapomenu, protože těch věcí bylo opravdo hodně a jsou už různě rozstrkané po domě :-D

 

Začněme Áďou, protože ten těch dárků měl o něco méně:

• Skákacího koníka (pro Gabču jsme měli taky, ale už nám sešel stářím) 
• Odrážedlo s volantem – jeho první Mercedes :-) 
• Zatloukačku IKEA 
• Myšičku na šňůrku, která když se táhne, tak hraje na xylofon
• Traktor s panáčkem se zvuky 
• 2 knížky – minipedie od Svojtky a knihu zvuků zvířat 
• Punčošky Dedoles 
• Plínky 
• Chobotnici Fisher price s chapadly vydávající zvuky (ta je zděděná po bratranci a sestřenici) 
• Odrážedlo v podobě plyšové želvy na kolečkách 
• Plastový trakař (štěrchací koule připevněná na držadle, s nímž může dítě chodit)
• Zatloukačku v podobě bubínku s otvory na 6 koulí 
• Sadu tří plastových interaktivních kostek 
• Dvoje ponožky se zvířecími hlavičkami na nártech 
• Drobný finanční příspěvek, který jsme odložili na novou autosedačku, kterou budeme muset výhledově pořídit.

 

A co dostala Gabča?

• 
  Make-up pro děti od 3 let 
• Knihu Vánoční pohádky 
• Sadu tří DVD se seriálem Malí dinosauři 
• Továrnu na sliz 
• Interaktivní zvířátko Lumies 
• Robotického slona na dálkové i hlasové ovládání 
• Sadu plastelíny z Lidlu – kadeřník 
• Splachovací záchod a náhradní plenky pro panenku Baby born 
• Knížku k Albi tužce Moje první písmena 
• Sadu tetování s jednorožci 
• Výtvarnou sadu (skicák, pastelky, fixy, tempery, plakátové barvy, tužky, dvoje různá lepidla se třpytkami, dvě pouzdra, omalovánkové listy s motivy Ledového království…) 
• Sadu šperků s motýlky (korunka, náhrdelník, náušnice) 
• Dětský krasohled s motivem krtečka 
• Jojo 
• Sadu na výrobu tetování 
• Kreativní sadu na výrobu masek z filcu 
• Magnetickou knihu oblékání panenky 
• Nálepku na zeď do pokojíčku - metr 
• Dárkovou tašku s časopisy pro děti, omalovánkami, plastelínou, nůžtičkami a malovacími tyčinkami Paint sticks

Co vím, tak u dědečka by měla mít Gabča ještě interaktivní panenku Elišku, co chodí a zpívá české písničky, ale co mají pro Áďu se musíme nechat překvapit :-D

 

Musím říct, že zatím Gabča projevila radost fakt asi ze všeho, hitem jsou samozřejmě interaktivní hračky, továrna na sliz, ale nadšená byla i z omalovánek s Elzou, tatínkovi prý dokonce řekla, že z nich má úplně největší radost. Ovšem samozřejmě si ihned tak trochu znárodnila také Adámkovy hračky, nejvíc obě odrážedla a skákacího koníka :-D

 

A i já jsem dostala jeden dáreček vztahující se k mateřství – knihy Šárky Mikové o teorii typů Nejsou stejné a Ani mámy nejsou stejné. Jsou to docela bichle, tak si budu muset začít vyčleňovat ještě nějaký čas na jejich čtení (což bude zajímavé, protože mám od července půjčenou ještě Výchovu bez poražených a zatím jsem ji neměla čas ani otevřít)…

 

A copak dostaly vaše děti? Měli jste také bohatého Ježíška, nebo uznáváte spíše heslo “méně je více”?