Je to
neuvěřitelné, ale 12. srpna byly naší holčičce už 2 roky. Narozeninový den si pravda
moc neužila, protože jsme zrovna jeli z dovolené v Černé hoře domů do
ČR. Naštěstí je ještě malá, aby jí to vadilo. Oslavu narozenin jsme stanovili
na následující sobotu a stejně jako loni sezvali celou rodinu – tedy všechny
babičky a dědy, strejdy, tetu a bratrance se sestřenicí. Je to vlastně jediná
příležitost, kdy se scházíme takto všichni dohromady, a tudíž kdy se mají
možnost mí a přitelovi rodiče trochu blíže poznat (loni tato hromadná seznamovačka
proběhla poprvé). Gábinka má celkem tři babičky a tři dědy, protože naši jsou
rozvedení a každý má svého partnera (pravda, mamčin přítel je v naší rodině
teprve chvíli, tak si ještě na oslovení děda zcela nepřivykl :-)).
V článku se
dočtete, jaké jídlo jsem na tento slavnostní den připravila, jak se mi
(ne)povedl dort a co za hračky malá dostala – třeba to někomu pomůže jako tip,
jak připravit vaši oslavu narozenin nebo co pořídit za dary.
Začnu tedy
slavnostním menu. Vzhledem k tomu, že mám v rodině i jednoho vegana,
bylo nutné namyslet i nějaká zeleninová jídla, která by zároveň zasytila. Rozhodla
jsem se proto pro směs upečenou v troubě – brambory, červenou řepu, mrkev
a petržel jsem oloupala, větší kusy nakrájela na menší, posolila, posypala
tymiánem a přikryla alobalem a celé pekla asi hodinu a půl na 180°C. Možná by
to chtělo ještě o chlup déle, tím, že plech byl opravdu plný, nebyla zelenina pěkně
propečená s hnědou kůrčičkou, jako když jsem si ji jednou dělala jen pro
nás s Gábi. Další zeleninové jídlo byl můj velice oblíbený teplý salát –
cibule, paprika, cuketa, lilek, žampiony, olivový olej, trochu soli a sušená bazalka.
Ingredience jsem orestovala na pánvi, doporučuji restovat zvlášť – cibulku pokrájenou
na měsíčky zesklovatět, přidat žampiony a po chvíli i papriku. Jakmile ta dostatečně
změkne, odložit vedle do pekáčku. Pak dát restovat cuketu a po chvilce lilek.
Dřív jsem dělala vše v jedné pánvi a nejen, že se mi to tam pomalu ani
nevešlo, ale ani jsem neodhadla časy potřebné na jednotlivé ingredience a nakonec
tam vždy bylo něco až moc rozvařené. Proto je dobré to udělat po částech
(každou část jsem v závěru posypala solí a bazalkou) a smíchat to až
nakonec.
Dále jsme
podávali kuřecí gyros, pár steaků z krkovičky v marinádě s medvědím
česnekem, nějaké ty špekáčky, salát z pekingského zelí a rajčete s balzamikovým
octem a samozřejmě i nějaké pochutiny na stůl typu brambůrky, Pombar, sušenky,
oříšky... Měla jsem v plánu ještě i vynikající „jednohubky“ – ogrilované špalíčky
balkánského sýru obalené v listech bazalky a zabalené v alobalu – ale
nakonec jsem je už nestihla nachystat.
Dort jsem stejně
jako loni chtěla udělat nějaký trochu zdravější. Pro přítele, který také slaví v srpnu, jsem měla
objednaný klasický s marcipánem (hlavně proto, aby si mohli dát hosté ke kávě, oficiálně letos neslavil),
ale pro Gábinku jsem chtěla zase spíše nějaký ovocný. Namyslela jsem si, že to
bude piškotový korpus promazaný ovocným krémem z vykapaného jogurtu a
nahoře pokladený jahodami a zalitý želatinou.
Na piškotový
korpus jsem si našla recept na internetu.
Ovšem řekla jsem si, že ho zkusím uzpůsobit a použít špaldovou mouku a třtinový
cukr. Nevím, kde přesně se stala chyba, jestli ve výměně ingrediencí, v množství
použitého cukru a mouky (které jsem dle článku určila podle hmotnosti vajec) nebo
v postupu (v jiných receptech se cukr míchá s bílky, ne se žloutky),
ale výsledné těsto bylo strašně husté a lepivé a po upečení tedy vůbec nebylo
nadýchané. Každopádně nové se mi dělat nechtělo, a tak jsem ho i tak použila.
Den předem jsem si nechala v ledničce vykapat velký bílý Choceňský jogurt.
Mám na to koupená plátýnka od Tescomy na výrobu sýru; plátýnko vložím do sítka a to
do hrnce. Vyliju jogurt, zakryju pokličkou a přes noc nechám pracovat – oddělí se
poměrně hodně syrovátky – a výsledek je hustý „sýr“. Ten jsem smíchala s rozmixovanými borůvkami
a promazala jím jednotlivá patra a vršek piškotu. Nahoru jsem pak dort
obskládala jahodami, původně jsem chtěla pokrýt celý vršek dortu, ale bohužel
polovina balíčku jahod už byla plesnivá, tak mi nevyzbyly. Udělala jsem tam
proto písmeno G z malin.
Výsledek jsem
opět uzavřela do dortové formy a chtěla jsem vršek polít želatinou. Problém
ovšem byl, že mi piškot při pečení nabyl tak, že uprostřed mi z formy přečuhoval.
Další problém byl, že jsem použila málo plátků želatiny a výsledná tekutina mi
tak vůbec nezhoustla a poté, co jsem ji nalila na dort, se prostě vpila do
korpusu a ztratila se. Ti, kdo dort ochutnávali, ale tvrdili, že jim chutnalo a
že možná díky tomu vpitému želé byl špaldový korpus aspoň o něco vláčnější.
Hlavní ale bylo, že na pohled se Gábince líbil, že si na něm mohla sfouknout svíčku
(což pilně trénovala už několik týdnů předem) a se sestřenicí z něj ojedly
skoro všechno ovoce.
A co všechno malá
dostala?
- Rostoucí židličku Hauck
- Elektronickou Albi tužku se třemi knížkami
- Dvě balení plastelíny a příslušenství k tomu
- Knihu Víš, co má v plíně myš?
- Plastové krájecí ovoce na suchý zip
- Skicák A3 s razítky a fixami (omyvatelnými)
- Nosítko pro panenky
- Softshellové kalhoty Unuo na podzimní válení se venku a další oblečení
- Velký venkovní bublifuk
- Panenku a látkovou kočičku
- Gumového nafukovacího krokodýla do bazénu
Jako hostitelka
jsem si oslavu ani moc nestihla užít. Jak jsem pořád běhala, aby měl každý co
pít a jíst, a taky z čeho, tak jsem Gábinku dokonce zapomněla obléct do
šatiček a celou oslavu byla jenom v plínce. Ale myslím, že hlavní je, že
si to malá opravdu užila. Nezapomenu, jak všichni stáli v kruhu okolo ní a
zpívali „Hodně štěstí, zdraví“ a „Gábi má narozeniny“ a jak koukala, co se to
děje :-D Taky jsme vzadu na zahradě pro osvěžení napustili malý bazén, takže se
mohla po blahopřáních s ostatními dětmi vykoupat a to bylo to hlavní.
Většina nových
hraček už je uklizená, protože po několika dnech začala klasicky všechno rozhazovat, ale když si s ní hraju, tak plastelína i potřeby na malování sklízí asi nejvíce ohlasu. A samozřejmě bublifuk, tam jsem musela hned dokupovat
náhradní tekutinu, protože ji děcka ještě ten samý den všechnu vycábraly. Na
Albi tužku mi přijde ještě malá. Problém je, že si nenechá pořádně vysvětlit,
jak se s ní zachází, to se vzteká, ale pak se opět vzteká v momentě,
kdy to říká nebo hraje něco jiného, než ona chce. Taky se teprve učí poslouchat.
Ovšem věřím, že do budoucna, až bude schopná udržet pozornost a reagovat na to,
co tužka říká, to pro ni bude dobrá hračka.
A na závěr malá
rekapitulace, co ta naše princezna ve 2 letech umí:
- Spojuje slova do vět (byť samozřejmě občas se špatným slovosledem a tvary slov)
- Počítat od jedné do devíti (často nevím proč vynechá trojku)
- Pozná napsanou 1 a 2 a písmeno U
- Umí ukázat a říct, že jsou jí dva roky
- Uklidit příbory do příborníku (lžičky na lžičky apod.)
- Konečně chápe a baví ji hru typu přiřazování nebo vhazování podle barviček
- Pozná základní tvary a umí je pojmenovat
- Velice ráda maluje, ať už barevnými propiskami, fixami nebo plakátovými barvami
- Chápe zápor, a tedy se se mnou často a ráda hádá
- Ráda opakuje slova, obzvláště ta sprostá
- Sem tam se u ní objeví záchvěv úklidu (třeba když skládám hračky do krabice, tak přijde a skládá taky... ovšem často to pak zase rozsype, když se jí to z ruky nevezme včas)
- Pohybovat se sama na zahradě, aniž by někam spadla nebo někam lezla :-D
- Lézt po žebřících na skluzavku nebo do domečku v koruně stromu. Dolů pak skáče, takže je záhodno být nablízku.
A co naopak zatím
nezvládáme?
- Chodit na nočník, nebo si vůbec říct, že se jí chce. Když je bez plíny, čurá kdekoli bez jakéhokoli upozornění a když tlačí bobo, tak z toho chytne hysterák, nesnáší pohled na něj.
- Usínat bez prsa nebo alespoň bez přítomnosti maminky
- Vůbec být delší dobu bez maminky - momentálně opět prožívá nějakou separační úzkost
- Napít se z hrníčku, aniž by její obsah nevylila (ať už omylem nebo schválně)
- Není vůbec trpělivá, takže když se jí něco nedaří, okamžitě začne vřískat a vším třískat
- Poslední týden se nám objevil nešvar „to je MOJE“ a „to je FUJ“, což nezvládám hlavně já!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu ráda, necháte-li mi tu svoje postřehy, nápady a poznámky. Líbí se vám můj blog? Co byste se tu chtěli dočíst? Nesouhlasíte se mnou v něčem? Pojďme diskutovat :-)